Tento nárůst je patrný jak u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, tak u osob bez tohoto onemocnění. Samozřejmě je mnoho dalších faktorů, které mají vliv na vznik srdečního záchvatu. Srdečnímu infarktu často předchází těžké fyzické zatížení, vztek či psychický stres, užití chemických látek a drog a další vlivy prostředí.
Zlá zima
Zvýšení počtu infarktů v zimním období je velmi zajímavým fenoménem. Je popisováno vyšší množství srdečních selhání v měsících prosinci a lednu, zvláště pak na severní polokouli. Je zajímavé, že podobné výsledky přinášely studie ze zemí s odlišnými klimatickými podmínkami. Dokonce se tento fenomén projevil i v zemích, kde nejsou v zimě žádné extrémní podmínky, jako například v Los Angeles či v Kuvajtu. V LA je rozmezí teplot během roku velmi malé, v Kuvajtu je zima dokonce nejpříjemnějším obdobím. Proč tedy kardiaci nejvíce trpí právě v zimě?
Chladné počasí nemůže za vše
Pravděpodobnou odpovědí na tuto otázku je to, že působení klimatu je dáno spíše relativními změnami než absolutní teplotou. Jinak řečeno, působí na nás samotná zima, a ne chladné počasí. Zimní období je totiž u člověka spojeno s řadou změn v chování, v množství a způsobu pohybu. Člověk se jinak stravuje, má i odlišný pitný režim. Mnohdy je zimní období doprovázeno zvýšeným stresem. Připomeňme například tradiční nákup vánočních dárku či návštěvu všech příbuzných.
Srdeční příhody nezávisí na teplotě. Tyto zdravotní obtíže se srdíčkem
by se spíše daly označit za „vánoční“ či „sváteční“. Dalším možným
vysvětlením vyššího počtu srdečních příhod by mohl být vliv krátkého
zimního dne na hladinu hormonů v těle. Tyto hormony následně působí na
srdce a srdeční oběh. Jisté je, že zimní období představuje pro
kardiaky těžké období. Je důležité vyhnout se stresům všeho druhu
a dbát na zdravou stravu a pitný režim.
Zdroj: Kardiochirurgie.cz
Gabriela Straková
ChytráŽena.cz