Už Hippokrates, otec bioklimatologie, upozornil na to, že změny počasí a klimatu mohou mít vliv na člověka, zejména nemocného. Tato problematika, i z hlediska možné předpovědi takových vlivů, byla oživena ve 30. a 40. letech minulého století. Od té doby bylo publikováno mnoho studií na toto téma. Zjistilo se například, že u pacientů trpících anginou pectoris dojde ke zhoršení obtíží při chladném a větrném počasí.
Počasí ovlivňuje srdce – k lepšímu i horšímu
Ve studii, kterou publikovali brněnští vědci, byly srovnávány dva časově oddělené výzkumy, které se týkaly zvýšení tlaku vzduchu a počtu infarktů. První proběhla v 80. letech minulého století, druhá o dvacet let později. Na tlaku vzduchu závisí, jaké bude počasí. V oblastech vysokého tlaku dochází k sestupným pohybům vzduchu a tím k rozpouštění oblačnosti. Tlakové výše jsou tedy nositelem teplého a slunečného počasí bez bouřek a přeháněk. Tlaková níže s sebou naopak přináší déšť a snížení teplot.
Srdce v ohrožení
Výsledky studie ukazují, že frekvence výskytu srdečních infarktů porovnané se změnami tlaku vzduchu nejsou náhodné. Počet infarktů stoupá ve dnech s tendencí ke zvýšení tlaku vzduchu. Daleko častější jsou pak srdeční příhody ve dnech, kdy už tlaková výše trvá dlouhodobě. Naopak ve dnech s dlouhodobě nižším tlakem, tedy po několika chladných dnech, se srdečních infarktů přihodí daleko méně.
Nejlepším počasím pro pacienta, kterému hrozí infarkt, jsou tedy chladné dny. Naproti tomu neprospívá toto počasí pacientům s anginou pectoris. Trpíte-li některým z těchto onemocnění, snažte se ve dnech s pro vás nepříznivým počasím nastavit vhodná režimová opatření. Nebudete tím zbytečně zatěžovat organismus.