Babička s dědou měli narozeniny oba najednou na začátku prázdnin. A protože bylo krásné počasí, rozhodly jsme se se sestrou, že pojedeme zase na kole. Naši nám vzali autem nějaké to převlečení, ať v tom letním horku nejsme na narozeninové oslavě tolik propocené, a my jsme spolu vyrazily. Sluníčko nám nevadilo, při rychlé jízdě na kole to přece trošku ochlazuje. Část cesty vede lesem, kde nás stromy před pálícím sluncem pořádně skryly. Byl to úžasný výlet. Oslava narozenin se také vydařila, ale večerní silná bouřka nám překazila návrat domů. Kola jsme nechaly u babičky a nechaly se domů odvézt autem. Však to nevadí. Pro kola si zajedeme někdy jindy.

Blížil se večer a u chaty u rybníka se začali sjíždět místní kluci a holky, kteří u chaty dělali táboráky a vychutnávali si tak léto. Zvedli jsme se z voru, že vyrazíme domů. Holky vyskočily na břeh a já šla jako poslední. Chtěla jsem také skočit, ale vor se mi zhoupl pod nohama a já místo na betonový břeh šlápla naprázdno a spadla přímo do vody. Oblečená v teplácích a tričku jsem vylezla z vody a utírala si vodu z očí. Místní mládež měla podívanou. Zalezla jsem si do lesa, vykroutila tepláky i tričko a vracely jsme se k mé babičce a tetě v naději, že se tam přece pro mě nějaký ten kus suchého oblečení najde. Cestou jsme ještě zazvonily na místního hodináře, jestli by mi mohl opravit utopené digitálky. Hodinářův dědeček se neudržel smíchy, když mě viděl promočenou a volal za mnou: „Až ti z těch hodinek vylovíme všechny žáby, tak ti je pošlu po babičce.“
Babička nade mnou zalomila rukama. Teta mi ochotně půjčila všechno suché oblečení. Jen v botách mi celou cestu až domů řádně čvachtalo. Se západem slunce jsme dorazili domů, kde jsem se s vděčností osprchovala a zalezla si do svého pelíšku. Je to příběh starý víc než 20 let, ale živě ho před sebou vidím, jako by se mi to stalo včera.
P.S. Digitálky už nikdy nefungovaly. Voda je nadobro zničila.
Palka - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz