Jak vzpomínám na Vánoce v dětství

Na Vánoce v dětství vzpomínám moc ráda, má víra v to, že Ježíšek existuje, byla tehdy velmi silná. Dokonce jsem každý rok křičela z okna "Ježííííšku, přijď k nám" a přitom jsem nahlas zvonila zvonečkem (to asi proto, kdyby mně náhodou neslyšel). Tento "rituál" si vymysleli rodiče, kteří mi namluvili, že pokud tak nebudu činit, je možné, že zůstanu bez dárků. Když si vzpomenu, jak jsem bývala nadšená, vím, že to samé řeknu jednou i svým dětem.

Nejkrásnější dárek

Vzpomínám si na Vánoce, kdy mi bylo asi pět let a já dostala silonky. Pááni, já měla takovou radost! Připadala jsem si najednou strašně dospělá a důležitá. Musím ještě říci, že to tehdy nebylo vůbec jednoduché, sehnat silonky na tak malou holku. Maminka s tatínkem si tu práci ale dali a splnili mi mé tehdy největší přání.

Jak slavíme Vánoce

Letos budu mít Vánoce úplně jiné než každý předešlý rok. Vypadá to, že je poprvé strávím se svým manželem. Když jsme ještě nebyli svoji, jezdili jsme oba ke svým rodičům. Teď je to ale tak, že jsme taková malá rodinka i my dva. Hned první svátek ale vyrazíme za rodinou na Moravu. Sama jsem zvědavá jak to dopadne. Přestože vařím pravidelně a dá se říci, že ráda, tak s pečením cukroví jsem zatím jen pomáhala a na nasolení kapra je u nás specialista tatínek. Jediné, co mi jde, je polévka, tedy zelňačka, a salát, který dělám poměrně často. No ale co, všechno je jednou poprvé.

Zdroj: NOVA

Foto: Archiv  TV NOVA

Mirka Bali

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10