Autor: Michael Kerrigan
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2011
Rozměry: 200 x 260 mm
Počet stran: 64 str.
Cena: 229 Kč
Starověká římská civilizace trvala téměř tisíc let. V době, kdy dosáhla vrcholu, sahala římská říše od Británie na severozápadě Evropy po Egypt a Sýrii na Středním východě.
Svět starověkých Římanů ožívá v nápisech různého data – od raného období římské republiky až po poslední dny existence římské říše. Nápisy jsou vyryty do bronzových destiček nebo vytesány do kamenných tabulek, pohřebních stél, ale třeba i schodů v hledišti amfiteátru. Pocházejí z míst od sebe tak vzdálených, jako jsou Pompeje v Itálii, Cádiz ve Španělsku, Arykanda v Turecku nebo Palmýra v Sýrii. Zaznamenávají slova a činy politiků, vojáků, kněží, gladiátorů i prostých lidí a vypovídají o věcech tak rozmanitých, jako je žal nad ztrátou blízké osoby, náboženské obřady, politické přesvědčení, vojenská vítězství, stavební projekty – anebo jídelní lístek, na nějž lákaly hosty číšnice v pompejském hostinci.
Informace o autorovi:
Michael Kerrigan v posledních dvaceti letech napsal desítky knih pro děti a mládež – například cyklus čtyř publikací The Ancients in Their Own Words (Lidé starověku: co nám o sobě řekli) (2008) a knížku Ancient Greece and the Mediterranean (Starověké Řecko a Středomoří), která posloužila jako předloha pro jednu část seriálu BBC o starověkých civilizacích. Píše také fejetony, recenze knih a novinové články, například pro deník Scotsman a Times Literary Supplement (týdenní literární přílohu deníku The Times). Žije v hlavním městě Skotska Edinburghu.
Ukázka z knihy
PODLE POVĚSTI BYL ŘÍM ZALOŽEN ROKU 753 PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM.
ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY TOMUTO DATU ODPOVÍDAJÍ. Pozůstatky osídlení odkryté při vykopávkách uprostřed moderního Říma – na Palatinu, jednom ze sedmi pahorků, na nichž stál starověký Řím – pocházejí z doby železné, jejíž začátek se v této oblasti datuje přibližně do 9. století př. n. l.
Latinové [vyslov Latynové], příslušníci kmene, který přišel do tohoto kraje, aby tu založil město, byli poddanými Tarquiniů, králů etruského původu, jejichž moc sahala daleko na sever od Říma. Legenda praví, že roku 509 př. n. l. se Římané vzbouřili, Tarquinie vyhnali a dohodli se, že se již nikdy nenechají tyranizovat od žádného krále. Tak se prý zrodila římská republika.
Po svržení Tarquiniů Řím zaujal významné místo ve střední Itálii. Ve 4. století př. n. l. se už nemusel obávat Etrusků, rostoucí moc Říma však začala znepokojovat jeho sousedy. Z několika místních válek vyšli Římané vítězně a brzy neměli na Apeninském poloostrově žádného vážného protivníka. Pak se však střetli s Kartaginci (zvanými též Punové), obyvateli severoafrického města Kartága, významné námořní velmoci.
V letech 264–146 př. n. l. s tímto krutým nepřítelem bojovali ve třech takzvaných punských válkách. Vítězstvím nad Kartágem římská republika získala říši sahající od severní Afriky po Španělsko a jihovýchodní Evropu a její vojáci začali dobývat další území. S růstem vojenské síly Říma však rostla i moc velitelů jeho armády, až se pro republikánský režim stali hrozbou. O vládu se jich utkalo několik, až nakonec, roku 27 př. n. l., se jí chopil Octavianus Augustus, který se stal prvním římským císařem.
Imperiální moc
Římská říše dosáhla svého vrcholu ve 2. století našeho letopočtu, kdy sahala od Skotska po Sýrii a od Portugalska po Persii. Pak už ji snad ani nemohla čekat jiná cesta než dolů. Římská civilizace přetrvala ještě několik generací, postupně však upadala. Rozdělila se na dvě části, západní a východní, zmítaly jí vnitřní konfl ikty, hospodářské problémy, politické soupeření a náboženské nepokoje. Protože byla obrovská, měla nesmírně dlouhé hranice a římské legie je sotva mohly na všech místech ubránit. Barbaři využili této slabiny a zaútočili: v 5. století n. l. několikrát vyplenili Řím a roku 476 svrhli posledního císaře západořímské říše.
Tuto knihu Řím koupíte v knihkupectví a na internetové stránce nakladatelství Grada.
Veronika J.
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz