Nevím jak vy, ale já jsem si často kladla otázku, jaký je rozdíl mezi mužem a ženou. Zvlášť v dnešní době, kdy se rozdíly, alespoň v některých oblastech, dosti stírají. Hlavu nám matou také různé duchovní koncepty, které vnáší pojmy, jako vnitřní žena a vnitřní muž. K dokonalosti prý máme mít obě složky v rovnováze. Ale co to znamená? Máme se tedy stát jakousi hermafroditní osobností? Nevím jak na Vás, ale na mě z tohoto pojmu padá děs.
Už od dětství mi byla role ženy úzká. Věčné, dobře míněné doporučení: na ten strom nelez, jak je možné, že jsi zase tak špinavá, ten kvér je přeci tvého bratra, to holčičky nenosí a kradmé pohledy, jinak tak báječné matky, která trne hrůzou, jak se takovému divokému děvčátku bude ve světě později žít. Ach jo, jakoby divokost, byla jen výsadou mužů.
A děvčata mají sedět v koutě? Tyhle postoje mě opravdu zlobí. Teď už vím, že divokost je výsadou svobodného člověka a to samozřejmě platí u obou pohlaví. A netýká se to jen divokosti, žádné vlastnosti nejsou jen pro kluky nebo pro holky. Každý člověk je jiný a to je dobře a tak to má být. Svět přeci potřebuje talenty všeho druhu!
Nějaké rozdíly tu však přeci jsou. Na pozadí toho, co považujeme za „mužské“ nebo „ženské“ vlastnosti, je zásadní rozdíl v typu energie, která k pohlavnosti života patří. Základem muže je vzít a základem ženy je se odevzdat. Tohle pravidlo má mnoho společného ve východním jing a jang. Není to jen záležitost lidská, ale světa vůbec. Veškerý vývoj a proces závisí na interakci těchto dvou energií – slunce a země, teplého a studeného, ohně a vody, agrese a něhy.
Pokud by na světě byla jen půlka z tohoto spektra, život by ustrnul a postupně zahynul. Ale co to má společného s ženami a muži, ptáte se. Všechno. Jsem žena a jako taková jsem utkaná z těsta „odevzdat se“, ale pokud chci růst, musím hledat inspiraci v protějšku „vzít“. A naopak.
To vysvětluje např. to, že mnoho vynikajících spisovatelů má blízký vztah k ženskému a často i k homosexualitě a naopak výrazné ženy používají ke svému růstu spíše klasické „mužské“ vlastnosti. To neznamená, že člověk ztratí svou původní pohlavní energii, ale ta sama je mu příliš malá a bez přidání opačného pólu se nikam nedostane. Každá tvorba vzniká interakcí mužského a ženského.
Další oblast lidského života, kde je tato polarita naprosto patrná, je láska a sex. Pokud muž není mocnější než žena a nemá sílu si ji vzít, nikdy nebude vztah fungovat. To není jen záležitost svalů, ale i chytrosti, schopnosti, v neposlední řadě i dovednosti vydělat peníze. Každá žena považuje za důkaz moci něco jiného.
A tak mají šanci všichni. Jen najít druhou polovici svého páru! Najít Toho, kdo v mých očích ochrání to naše „hnízdo“, nebo pokud jsem muž Tu, která mě přijme se vším všudy. To ale není záležitost našich rolí, ale té nejhlubší živočišné pohlavnosti v nás.
A tak dejte milost tomu, jací v tuhle chvíli jste. Dejte milost sobě ale i svým dětem, ať už holčičkám nebo chlapcům. Vždyť všechny vlastnosti, které teď používáte vedou k Vašemu růstu a pokud je používáte správně a dokážete-li je odložit, když už jich není zapotřebí, rostete, ať už jste žena nebo muž. Roste vaše Duše, Vaše vědomí.
Nevěřte tomu, když Vám kdokoliv říká a často si to říkáme i my sami, ať se nasoukáte do úzkého prostoru, užšího než ve skutečnosti jste… a to může být zrovna tak prostor sebevědomé manažerky, hubené skromně se usmívající blondýnky i prostor starostlivé maminky a pokud jste muž, stejnou pastí se stává např. neotřesitelná podoba hrdiny z pracovních porad nebo jemného muže s věčným porozuměním pro druhé. Buďte svobodní v každém svém počínání.
Vždyť všechny místa, kterými náš život běží, nás mohou sytit silou a poznáním. Jen je zapotřebí uvidět, jestli ty košilky z našich vlastností jsou opravdu naše vlastní. Pokud ano, není zapotřebí si s nimi lámat hlavu, jistě nás dovedou dobrému životu a k nám samým, ale pokud ty košilky naše nejsou, je nejvyšší čas začít sundávat ty nepohodlné kabátky, ať už jsou starodávné nebo šité podle poslední módy.
Autorka: Markéta Švarcová
Zdroj: Přístav69.cz