Pomatenost smyslů, aneb dveřmi do zad

Nedávno jsem dostala  hroznou ránu dveřmi do obličeje, takže mi promiňte případnou pomatenost smyslů. Před vchodem do školy postával hlouček lidí. Měla jsem plné ruce práce. Absolventské práce. Těch materiálů jsou stovky stran a ruce jen dvě. Kafe jedno. Spolužák na druhé straně dveří se stejným počtem rukou a žádnou kávou podržel těžké lítací dveře blondýnce přede mnou.

Prošla s nafrněným výrazem. Já jsem se usmála a miniaturními krůčky cupitala k lítačkám, bryndajíc kávu a šustíc obrovským papírovým stohem. Přesně na prahu dveří mě dotyčný sjel pohledem a usoudil, že mám situaci pod kontrolou. Pustil dveře.

Jak jsem vám tak seděla na zadku s kávou na prsou a zasněžená pobryndanými listy papíru, napadlo mě, že si za to vlastně můžeme samy. Už dávno nežijeme v době, kdy muž spatřil ženský kotníček a byla ruka v rukávě. Podívejte se na nás, jsme emancipované, vzdělané, chodíme na box a brousíme parkety. Jsme silné a máme ostré lokty. Zaplaťpánbůh! Jsme také vulgární a frivolní. Bohužel.

Muži byli automaticky galantní pouze do té doby, dokud ženy byly něžné a slabé. Já teda jsem něžná a slabá. Hlavně na vysokých botičkách. Jsem padací typ. I v teniskách mě musí můj nebohý přítel každou chvíli seškrabávat z chodníku. Když mi v zimě ve frontě na vlek upadne rukavice jsem zase na zemi. Potřebuji gentlemana!!!

Ženy si odvykly galantnosti přijímat. V Americe pochválí muž kolegyni blůzu a druhý den je nezaměstnaný v kriminále za sexuální obtěžování. Je to absurdní. A víte, co je ještě absurdnější? Americké feministky se údajně cítí diskriminovány tím, že nemají penis a nemohou tudíž močit ve stoje. Vymyslely proto takové korýtko, které si emancipovaná žena při močení vloží pod sebe a může vesele čůrat do mušle a psát písmena do sněhu.
A tak se muži bojí držet dveře a ženy padají na zadek. Z mužů se stávají hulváti a ženy se obírají o jednu z mála výhod svého něžného a slabého ženství. 

No, a já pořád věřím, že ve vás, mužích, ten gentleman někde dříme a budete mě sbírat, chytat a zachraňovat a já se na vás za to budu hezky usmívat, i když čůrám vsedě.

Lindita

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout