Už od svých patnácti let jsem stále s jedním chlapem, což by na jednu stranu zase nemuselo být tak neobvyklé, že? Co ale udivuje lidi kolem nás a co si budeme povídat, občas to udivuje i mě, je, že i po čtrnácti letech vztahu jsem stále zamilovaná, a když nemůžu být se svým manželem, stýská se mi.
A teď nemyslím situaci, kdy manžel odjede na týden na služební cestu. Ne, mám na mysli, že manžel ráno odejde do práce a má se mi vrátit „až“ odpoledne. Vážně sama nevím, jak je to možné. Možná je to tím, že je manžel spřízněná duše, že sdílí moje názory i pohled na život. Možná je to tím, jak skvělý je táta. Možná je to jeho smyslem pro humor.
Naši přátelé se také diví tomu, že nás nikdy nevidí se hádat. Oběma nám přišlo samozřejmé, že „vyměňovat si názory“ před jinými lidmi není nejlepší nápad. Vedlo by to jen k pocitům ponížení u jednoho či druhého. Spory patří do soukromí. Možná to našim přátelům připadá o to divnější, že vědí, jak hádavá já jsem a jak nepříjemné je se mnou v něčem nesouhlasit. Můj manžel to se mnou má ale velmi snadné. Kromě toho, že mívá velmi často názor podobný mému, má také účinný recept na mou povahu. Pokud spolu v něčem nesouhlasíme a já začnu být příliš nepříjemná, prostě mě rozesměje. Těžko se na někoho ječí s úsměvem na tváři. Hlavní ale je, že když se kvůli něčemu neshodneme, nejsme jeden na druhého naštvaní, protože má ten druhý jiný názor. Na to má přeci každý právo. Je to něco, co jsme se postupem let naučili, stejně jako nesnažit se v hádce jeden druhému ubližovat.
Dalším překvapeným člověkem v našem okolí bývá moje tchýně. Občas nemůže uvěřit, jaké že to má její syn štěstí, mít tak chápavou manželku. Vždycky se snažím představit si, jak bych se v jeho situaci cítila já. Jak bych se asi cítila, kdyby můj den, týden, měsíc probíhal jako ten jeho… A tak občas přehlížím jeho špatnou náladu nebo se mu snažím ulevit od každodenního kolotoče s našimi dcerami. A on se mi za to potom odvděčí stejným chováním, když já nejsem ve své kůži. Proto pro mě není jen nesplněným snem v sobotu ráno se probudit a mít připravenou snídani a obstarané děti.
Lidé kolem nás se mě ptají, jak to děláme, že jsme spolu tak šťastní. Milujeme se, respektujeme a vážíme si jeden druhého.
ChytráŽena.cz