Čínské pexeso

Během posledních dvaceti let u nás masivně stoupla možnost občerstvení v tzv. čínském pexesu. Snad v každém městě se nachází již zdálky rozpoznatelná plocha s množstvím čtverců, které vyobrazují velice podobná jídla. Rýže a kuře, rýže a gyros, nudle a kuře, nudle a gyros, rýže a zelenina, nudle a zelenina atd.

Výsledný obrazec připomíná nerozstříhané pexeso a majitelé restaurací, kterým stále je ještě do smíchu, mají z těchto asijských podniků legraci.
Ale z mého pohledu je to pro smích jen částečně, spíše kdosi vyhmátnul díru na trhu. Protože v čínském pexesu alespoň vizuálně tušíte, co si dáváte. Máte-li ale na jídelním lístku napsány položky typu tajemství šéfkuře či překvapení v kabátku, nezbývá vám, než se zeptat, či se nechat překvapit.

U čínského pexesa ne vždy daný obrázek vypadá stejně jako pokrm na talíři. Stalo se mi, že jsem si objednal rybu po sečuánsku. Na talíři se objevilo několik kuliček z těsta, v kterých bylo cosi malinkatého přimomínajíc rybí filé. To samé se mi stalo u kuřecího překvapení. Opět v těstíčku obalené miniaturní kousky kuřecího masa bez chuti. Chuť si musíte dodat sami různými dochucovadly. Možná v tom je právě klíč úspěchu těchto restaurací a rychlých občerstvení.

Pomocí chilli, ale hlavně sójových omáček a přípravků, které obsahují často glutamát sodný (glutaman sodný) neboli E 621. Zvykneme-li si na tuto chuť, bude pro nás běžně kořeněné jídlo málo výrazné, bez chuti, bude nás to nutit více solit a vyhledávat opakovaně tato jídla. Samozřejmě to tělu neprospívá, ale to bohužel řada lidí ignoruje.

Jistým pozitivem těchto restaurací je rychlost, protože rýže je navařená dopředu, zelenina je nakrouhaná též, gyros se točí celý den, takže není důvod k prostojům.

Bohužel nepatříme k národům, kde je zvykem udělat si siestu a odkráčet na několikachodový oběd, který se pomalu protáhne až do večeře. Musí nám většinou stačit půlhodinová přestávka na oběd. Za tuto dobu se málokde stačíme najíst a ještě dojít zpět do práce, čehož právě Asiaté využili.

Pokud se v restauracích objeví denně povícero strávníků, není důvod myslet si, že by jídlo nebylo čerstvé. Ale je otázkou, zda se suroviny také čerstvé nakupují. Pamatuji si ještě na zprávy v televizi ohledně objevení kočičího masa v jedné čínské restauraci a dalších druhů přes rok starých.

Ovšem když navštívíte Čínu, zjistíte, že jde vlastně o zemi bez zvířat. Žije tam tolik lidí, že spořádají kdeco. Stejně jako v dalších asijských státech.

Proto se raději neptám na složení pokrmu, který se nazývá maso čtyř barev. Napadá mě, že by se mohlo jednat o kuřecí, hovězí a vepřové. A to čtvrté znát nechci, jen v koutku duše doufám, že se jedná o jehněčí.

Autor:pppeettrr