Proč číst obaly na potravinách?

Co se z nich dozvíme, nač dávat pozor, co nám hrozí, co je naopak pozitivní a my z toho máme strach? Obaly na potravinách jsou důležitým informačním zdrojem pro každého spotřebitele, ale nejsou v plném rozsahu využívány, často protože nevíme, co z nich můžeme vyčíst.

Text obsahuje jak informace o složení výrobku – seznam surovin řazený sestupně podle jejich množství – od nejvyššího po nejnižší. Nutriční specifikaci – energetická hodnota a obsah nutričních hodnot jak slovem a číslem, tak graficky (nejčastěji tak zvané nutriční bubliny). O speciálním určení - například pro bezlepkovou dietu, ale i o době použitelnosti, podmínkách skladování, výrobci a dovozci a podobně.

Tyto údaje jsou potřebné jak pro obecné použití výrobku – tedy pro jeho uskladnění či správný postup při ohřevu, ale i pro orientaci v sortimentu pro naše konkrétní stravování vhodných či méně vhodných výrobků. „Například při redukčním režimu nebude rozumné využít šunkovou pomazánku, která má v obsahu na prvním místě uvedené vepřové sádlo.“ doporučuje za Českou asociaci sester Tamara Starnovská.

V této souvislosti Česká asociace sester realizuje dlouhodobý projekt s názvem „Standardizovaná nutriční péče“ a zároveň s tím, aktuálně zahajuje plán zaměřený na výživu onkologicky nemocných pacientů“ informuje prezidentka České asociace sester Dana Jurásková.

„Informace o nutričních specifikách a složení výrobků jsou důležité pro všechny skupiny obyvatelstva i různé věkové kategorie. Složení potraviny a nutriční hodnota jsou zvlášť významné při zajištění kvalitní stravy v souvislosti s rizikem nedostatečného příjmu živin (např. mladé ženy, senioři a hospitalizovaní).“ dodává Dana Jurásková z ČAS.

Často se na výrobcích setkáme i s označením složek formou písmene E a číselného kódu (například E321). Jde o látky přídatné, které zlepšují chuť, barvu, strukturu výsledného výrobku. Opakovaně jsou považovány za „strašáka“, ale málo kdo si zjistí podrobnosti ke konkrétnímu označení – zcela nelogicky se pak konzument obává např. betakarotenu, který si na druhé straně kupuje formou potravního doplňku.

„Především se jedná o látky jejichž množství je malé a pro konzumenta bezpečné, což je ověřeno rozsáhlým testováním.“ říká Tamara Starnovská z České asociace sester, kde se uváděnému problému ohledně stravování dlouhodobě věnují. Zajímavé je, že pokud je složkou výrobku větší dávka takové přídatné látky je uvedena plným názvem ve složení výrobku a spotřebitel se nad tím nepozastaví – tedy při označení E kódem výrobek nechce a při použití plného názvu výrobek kupuje.

Závěrem: Popisky na potravinách jsou důležitým vodítkem pro jejich výběr a jejich četba by měla být pravidelnou součástí našeho uvědomělého přístupu k vlastnímu zdraví. Konkrétní vazby na zdraví a potřebu živin pro danou situaci a určitého člověka lze získat při rozboru stravovacího režimu a zdravotního stavu u nutriční terapeutky.

Zdroj: CNNA.cz

Vendi V.
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout