Setkání, na které bych chtěla zapomenout

Zasílám příběh varovný a pravdivý. V době, kdy se odehrál, jsem se jako třicetiletá manželka a matka jednoho dítěte neuměla k situaci postavit ani správně reagovat. Dnešní mladé ženy poučené denními zprávami z masmédií by si určitě poradit uměly a dokázaly by vzniklou situaci razantně vyřešit.

V rámci zaměstnání jsem občas musela absolvovat různá školení v krajském městě. Nejlepší a nejpohodlnější bylo cestovat vlakem, i když zabralo dost času.

V naší rodině byla děvčata díky genetice obdařena velkým poprsím. Ani moje bujné vnady nepotřebovaly silikon, spíše bych uvítala jejich zmenšení. Mnoho žen toužících po lákavé hrudi si neuvědomuje, jak nahoře vyvinuté a jinak štíhlé ženy trpí bolestmi zad, jak je pro ně složité opatřit si dobře padnoucí prádlo, jak je jim v létě nepříjemné pocení atd.

Ale bohužel spousta mužů je při pouhém pohledu na ženské vnady, i ty pokryté svetrem, jako vyšinutá. S takovým mužem jsem se naneštěstí před lety setkala ve vlaku, když jsem jela zase na jedno školení. Se svým zážitkem jsem se dodnes nikomu nesvěřila, neví o tom ani manžel. Předpokládám, že se to ani nedoví. S počítačem pracuje málo a stránky  určené ženám nesleduje.

Téma zadané na březen opět oživilo vzpomínku na nepříjemnou příhodu. Pasažér ve vlaku coby ctitel ženských křivek byl na nejlepší cestě stát se pacientem v některém specializovaném oddělení pro sexuální devianty v psychiatrické léčebně. Třeba tam už byl nebo zase je.

Seděl naproti mně ve vagonu a civěl mně na prsa jako v tranzu. Bylo to na podzim, měla jsem na sobě pletený silnější svetr, ale to pánovi nepřekáželo v monitorování. Kolem byli další cestující, ale když vystoupili, pán si přesedl ke mně a začal se na mě z boku tisknout. Byla jsem hrůzou bez sebe. Naštěstí brzo následovala přestupní stanice. V dalším vlaku jsem se dobře podívala, kam nasedám, abych na pána nenarazila. Když se vlak rozjel, oddechla jsem si, pán nebyl v dohledu. Ale on nelenil a procházel vagóny tak dlouho, dokud mě neobjevil. Setkání číslo dvě se nezadržitelně blížilo. Přisedl a strkal mně před oči otevřený občanský průkaz, drmolil své jméno / v šoku jsem nevnímala nic / a že prý si na mě musí sáhnout, tedy na má prsa! Lidé kolem si ničeho nevšímali, asi si mysleli, že se spolu dobře bavíme. Tak si tedy sáhl.

Panicky jsem přeběhla do dalšího vozu, na příští zastávce vystoupila a domů se vrátila s dvouhodinovým zpožděním, zkombinovala jsem pak autobusový a vlakový spoj. Asi věříte, že že na takové " dvojsetkání " se těžko zapomíná, i když od té doby uběhlo hodně času.

Setkání ve vlaku, jak se dozvídáme téměř denně, mohou končit daleko hůře, než jsem si prožila já.

Možná jste, milé chytré ženy, zaregistrovaly informaci o zařazování čistě dámských vagónů do vlakových souprav. To vůbec není špatný nápad. O setkání s mírně či hodně vyšinutými mužskými cestovateli určitě nemáte zájem.

Šťastnou cestu, milé chytré ženy!