Toto nepříjemné setkání se mi stalo v době, kdy jsem byla ještě moc mladá. Od mých čtyř let bydlíme v Čechách, ale pocházím ze Slovenska, kde máme dodnes rodinu. Velice často k nám jezdila o prázdninách sestřenice Terezka ze Žiliny a já zase k ní.

Tetičku jsem nadevše milovala, měla mě ráda jako vlastní, moc pečlivě se o mě starala, dokonce mi přes velice zodpovědnou doktorku vyléčila i ošklivý ekzém za oběma ušima. Dostávala jsem silné injekce, které tehdy stály hodně peněz a byly velmi bolestivé. Nikdy jí to nezapomenu, moje matka to pro mne neudělala.

Když mi bylo 16 let, posadil mě otec na Hlavním nádraží v Praze do rychlíku směr Košice, abych vystoupila v Žilině, kde už na mě  bude čekat sestřenice s tetičkou a taky velmi hodný strýček. Tehdy byly vlaky zcela přeplněné, všechna kupé byla obsazena, a proto otec podplatil průvodčího, aby mi sehnal volné místo ve vlaku, jakmile někdo vystoupí. Bohužel, průvodčí sbalil peníze a více se o mne nestaral. Dlouhotrvající cestu jsem proseděla na kufru v uličce vlaku.

Asi tak za polovinou cesty nastoupil mladý muž, Slovák, a začal se mnou konverzovat. Neustále mi vyprávěl, jakou má doma mladou krásnou ženu. Cesta ubíhala a už se blížila moje výstupní  stanice. Najednou se stalo něco nečekaného, tento muž ze mě začal strhávat šaty, že se mu moc líbí a velice by slušely jeho manželce.

Popadl mě strach. Jen díky tomu, že se blížila Žilina, začali lidé chodit k výstupním dveřím. Muž se opět začal po mně sápat. Podařilo se mi vytrhnout, vtlačit se mezi vystupující a opustit vlak. Celá vystrašená jsem spatřila tetičku, strýčka a Terezku a padla jim do náruče. Když si vyslechli můj příběh, nemohli tomu uvěřit. Od té doby se docela bojím cestovat vlakem, i když jedu krátkou vzdálenost za mojí kamarádkou.