Řecko - Lidé starověku: co nám o sobě řekli

Název knihy: Řecko
Podtitul: Lidé starověku: co nám o sobě řekli
Autor: Kerrigan Michael
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2011
Rozměry: 20 x 26 cm
Počet stran: 64 str.
Cena: 229 Kč

Rozkvět první známé civilizace ve Středomoří začal ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. Zrodila se na Krétě a v Mykénách a dál se rozvíjela v Athénách, Korintu a Makedonii. Svět starověkých obyvatel Řecka ožívá ve vyprávění o jejich dobyvatelských činech, zákonech, bájích, náboženské víře a památnících, ale i o všedním životě v tehdejších městských státech.

Podívejte se na ukázky mínójského a mykénského písma, nápisů vyrytých do hliněných tabulek, bronzových destiček, zdí chrámů, hlasovacích disků a hliněných střepů. Přečtěte si spolu s námi tajemné texty staré tisíce let, z nichž některé jsou dodnes nerozluštěné, jako například nápis na disku nalezeném v krétském paláci Faistu – odhalení jeho tajemství třeba čeká právě na vás!

O autorovi:

Michael Kerrigan v posledních dvaceti letech napsal desítky knih pro děti a mládež – například cyklus čtyř publikací The Ancients in Their Own Words (Lidé starověku: co nám o sobě řekli) (2008) a knížku Ancient Greece and the Mediterranean (Starověké Řecko a Středomoří), která posloužila jako předloha pro jednu část seriálu BBC o starověkých civilizacích. Píše také fejetony, recenze knih a novinové články, například pro deník Scotsman a Times Literary Supplement (týdenní literární přílohu deníku The Times). Žije v hlavním městě Skotska Edinburghu.

Ukázka z knihy:

Archeologové se domnívají, že předkové lidí pojmenovaných jako Řekové sem přišli ze západní Asie někdy kolem roku 2000 př. n. l.V té době už na jih odtud, na ostrově Kréta, vzkvétala civilizace. Mínójská kultura vznikla přibližně roku 2600 př. n. l. Trvala tisíc let, mezi archeologickými nálezy z pozdější doby však nenajdeme jediný náznak její existence – zřejmě ji smetla nějaká katastrofa.

Podle mínójského vzoru si svoji kulturu vytvářeli obyvatelé Mykén
na poloostrově Peloponésu, i jejich společnost však potkal neblahý osud.
Roztroušená společenství pak žila pod ochranou válečnických náčelníků, jejichž pevnosti na vrcholcích kopců se staly středisky moci.

Vláda lidu
Roku 800 př. n. l. už existovaly městské státy (řecky polis), sídla nového typu.
Zámožní místní vládci toužili po přepychu, a tak vznikla nová společenská třída řemeslníků a obchodníků, která jim ho zajišťovala. Féničtí obchodníci,
kteří přiváželi do Řecka luxusní zboží ze středomořských přístavů, přivezli také
abecedu a Řekové si ji uzpůsobili pro potřeby svého jazyka. Městské státy byly stále mocnější, protože jejich obyvatelům se dařilo dobře, rostlo jejich sebevědomí a nezávislost.

Nakonec bylo město samo důležitější než vládnoucí elita. Akropole (vrch s opevněným sídlem vládce) se stala i jeho obřadním, posvátným centrem. O dění v polis už nerozhodoval jen vládce,
ale diskutovala a spolurozhodovala o něm i širší veřejnost. Vrcholu dosáhla tato raná forma politiky, na níž se podíleli občané, v 5. století př. n. l. v Athénách. Vláda lidu – demokracie – zahájila skvělý věk fi lozofi e, literatury, umění a vědy.

Úpadek demokracie
Soupeření městských států zpočátku přispívalo k blahobytu, skončilo však
ničivým střetem. Athény a jejich hlavního protivníka – Spartu – velmi
oslabily dlouhé války, které spolu vedly. Král Filip II. Makedonský (vládl
v letech 359–336 př. n. l.) si podmanil řecké městské státy. Za vlády jeho syna Alexandra Velikého (336–323 př. n. l.) Řekové dobyli obrovská území v Egyptě a Asii, ale Řecko samo bylo v této nezměrné říši „stojatými vodami“.

Knihu Řecko - Lidé starověku: co nám o sobě řekli si můžete zakoupit v nakladatelství Grada.