Zánět patrových mandlí, streptokok v krku nebo nachlazení – to jsou typická onemocnění dětského věku. U některých dětí ale tyto infekce stojí za vzplanutím onemocnění označovaného jako psoriáza neboli lupénka. Ve skutečnosti je psoriáza diagnostikována asi u dvaceti tisíc dětí ročně a mnoho z těchto případů je připisováno právě infekcím horních dýchacích cest.

Lupénka postihuje jednoho člověka ze čtyřiceti a asi 10–15 % z tohoto počtu onemocní ještě před desátým rokem věku. Lupénka má několik forem – jednou z nejčastějších je pak u dětí a adolescentů forma kapkovitá. A právě tu někdy předchází respirační infekt. Kapkovitá forma psoriázy není nakažlivá a je charakterizována drobnými lézemi, které bývají rozesety na trupu, na končetinách a ve kštici.

Lupénka: velká neznámá

A přestože zde celou dobu hovoříme o infekcích dýchacího ústrojí jako o spouštěčích lupénky, nejsou rozhodně vlastní příčinou tohoto onemocnění. Přesná příčina psoriázy totiž známá není, ačkoliv roli zde jistě hraje dědičnost. Pokud má tedy psoriázu jeden z rodičů, jeho potomek má zhruba desetiprocentní šanci, že také onemocní. A pokud by lupénkou trpěli oba rodiče, tato „šance“ se zvyšuje až na 50 %.

Terapie psoriázy u dětí je obdobná jako u dospělých, ale mnoho léčiv je pro děti neadekvátních vzhledem k možným vedlejším účinkům při jejich dlouhodobém užívání. Proto jsou jako léky první volby rutinně předepisovány léky lokální (místní).

Nejpoužívanější léčbou v dětském věku jsou lokální kortikosteroidy, protože jsou dostupné v různých koncentracích. Upřednostňovány jsou spíše mírnější varianty, a to vzhledem k významné citlivosti dětské kůže. Na druhou stranu, pokud vaše dítě trpí těžkou, život ohrožující nebo obtížně zvladatelnou formou lupénky, je namístě se přiklonit k léčbě UV zářením nebo k léčbě systémové. Ta zahrnuje například metotrexát nebo cyklosporin.