Můj příběh je ještě z doby, kdy jsem chodila na střední školu. Bylo mi asi 16 let a koupila jsem si poměrně drahé, ale nádherné moderní boty na podpatku. Byla zrovna zima a sníh, když jsme se spolužačkami přemisťovaly z jedné naší školní pobočky do druhé.
No a při výstupu z tramvaje se to stalo...moje botičky na podpatku mi na schůdkách pekelně uklouzly. Já následně vyletěla po zadku z tramvaje a skončila jsem na zadku na perónu. Pán, co čekal připraven k nástupu do tramvaje se nestačil divit, kdo se to z tramvaje po zadku tak řítí. Při tom pádu se mi zároveň utrhly oba podpatky. Jeden skončil pod tramvají, druhý zase naopak přeletěl perón a ležel v silnici.
Kamarádky každá sebrala jeden podpatek a já vyšla po špičkách (jinak to ani nešlo) směr škola. Obě se smály až se za břicho popadaly. Když si na to vzpomenu, tak se taky musím usmát, že to fakt vypadlo komicky, ale tehdy mi to až tak veselé nepřipadalo. Naštěstí jsem v té době nosila na přezutí takové manšestrové pantofle na klínku a s plnou špičkou a hodně dlouhé džíny, takže jsem se přezula a na první pohled nebylo poznat, že si vykračuju ve sněhu v pantoflích.
Ve třídě se pak každý chodil koukat na moje poničené botky a vyslechnout moji "vtipnou" historku, zkrátka byla to událost dne. No a po vyučování jsem musela ve svých pantoflíčkách cestovat až domů. Ještě v metru měly holky srandu z mého modelu a kdyby si náhodou někdo nevšimnul, tak na mě v metru ještě při loučení nahlas volaly:"Jé, co to máš za boty? To se teď nosí?"
Od té doby se mi ještě jednou podpatek na botě ulomil, ale dva najednou se mi naštěstí už nikdy nepodařily.
Autor:vlnka007