Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 46. týden:

Připojte se k nám na největší výpravě 21. století. Zažijte závod o to, kdo jako první najde novou Zemi. Ještě před pouhou dekádou jsme neznali jedinou planetu mimo naši sluneční soustavu. Ale ke dnešnímu dni už jich astronomové objevili více než dvě stovky. Co jsou tyto cizí světy zač? Většinou se zdají být monstrózními plynovými obry bičovanými divokými hurikány, skalnatými sférami bombardovanými smrtící radiací nebo bizarními planetami zalitými vodou tak hustou, že vytváří něco jako horký led.

Mezi takovými objevy vypadá naše Země jako něco naprosto neobvyklého, jako absolutně jedinečná hříčka přírody s dokonalými podmínkami pro vznik života. Jenže co když se lovcům planet skutečně konečně podařilo najít i světy podobné Zemi? Sledujte pokračování dokumentární série Tajemství vesmíru, která se v dalších epizodách zabývá také záhadami Měsíce, astrobiologií, temnou hmotou a energií, kolonizací nebo apokalypsou kosmu.

Athény, Alexandrie, Tikal a Řím: tato legendární města patří k nejslavnějším archeologickým nalezištím na světě. A přesto nám stále ještě neprozradila všechna svá tajemství. Výjimečné starověké megalopole byly vystavěny jako chrámy plné vědomostí a staly se hlasitě tlukoucími srdci dávného světa. Jak se zrodily? Jak se v nich žilo? A jak se staly tak významnými centry učení a pokroku? 

Ve strhujícím historickém seriálu Starověké megalopole ožívají nejvýznamnější a nejslavnější města minulosti v takové podobě, v jaké stály na samém vrcholu rozkvětu – ať už to bylo pět století před naším letopočtem nebo v éře římského impéria. Nenechte si ujít pozoruhodnou kombinaci dnešních filmových záběrů, špičkových digitálních rekonstrukcí a poznatků předních světových expertů. Sledujte, jak architektonické skvosty dávno ztracených civilizací, jež položily základy našeho moderního světa, znovu ožívají před očima.

Katastrofa se může odehrát kdykoliv a kdekoliv. Může udeřit jako blesk z čistého nebe a bez nejmenšího varování. Dokonce i sebemenší odchylka od normálu může vést k tragédii nepředstavitelných rozměrů. Ale když se rozbouřené síly Země konečně uklidní a prach se usadí, dá se mezi troskami najít nějaké ponaučení? Strhující a místy nervy drásající seriál Mapování katastrof dává zpátečku. Znovu přehrává nejhorší a nejtragičtější světové katastrofy. S využitím archivních závěrů, špičkových digitálních animací, moderních analýz a za přispění zkušených expertů sledujeme jejich průběh i trajektorii krok za krokem. Podaří se nám odhalit něco, abychom jim příště dokázali zabránit?

Do historie válečnictví se zapsala řada vynálezů, které úplně změnily způsob, jakým se vedou bitvy. Katapult, dlouhý luk, dělo, kulomet… Přesto existuje jenom jedna zbraň, která proměnila nejen podobu bitevního pole, ale i podobu celé války. Rozšířila hranice vojenského konfliktu až k nejvzdálenějším okrajům jakéhokoli státu a rozpoutala takovou hrůzu a teror, jaké svět dosud nepoznal. Bombardér se právem stal největším postrachem 2. světové války.

Bombardéry vzlétly na počátku 20. století a okamžitě se staly nejslibnějším symbolem moderního válečnictví. Právě jejich dílem získala 2. světová válka takovou podobu, jak si ji dnes všichni představujeme a jak ji známe z dobových záběrů a fotografií: desítky pum vyvržených z břicha letounů B-24, budovy srovnané se zemí, mračna kouře a prachu stoupající vysoko k nebi. Žádná z jiných zbraní ani zbraňových systémů nebyly tak dobře financovány, nepracovalo na nich tak velké množství lidí a neprošly tak ohromnými inovacemi ani nezpůsobily tolik zkázy. 

Dokument využívá pečlivě prozkoumané a vybrané archivní záběry i hluboké poznatky odborníků, a tak do nejmenších podrobností přibližuje strategie, technologie, dopady na lidstvo, a především samotné, naprosto přelomové bombardovací letouny vyvinuté v průběhu 2. světové války. Ani ne třicet let poté, co se do vzduchu vznesla první primitivní letadla nasazená do vojenské služby, se letecká převaha stala rozhodujícím faktorem moderní války. Výrazně ovlivňuje morálku, produktivitu, a dokonce mění podobu krajiny. Bombardéry – postrach 2. světové války, vrhají temné stíny i dnes.

Když se před více než 200 miliony let rozpadl superkontinent Pangea, jeho části se přesunuly do pozic, které dnes dobře známe. A začal se psát příběh, který stále utváří historii lidstva. Šestidílný seriál Příběh šesti světadílů přináší geologický a kulturně-historický životopis našeho světa. A odhaluje, že příroda má velkou moc formovat a ovlivňovat různé kultury.

Sledujte, jakým způsobem bohatství přírodních zdrojů ovlivňuje vývoj moderní společnosti ve Spojených státech amerických a Austrálii. Jak mírné podnebí a úrodná půda udělaly z Evropy jednu z nejbohatších částí světa. Nebo jak mnohem méně příznivější podnebí v Africe a Asii ovlivňuje životy místních obyvatel od začátku do konce. Díky realistickým 3D animacím se také vrátíme zpátky do minulosti a na vlastní oči uvidíme dramatický pohyb kontinentálních desek, ničivé potápění pevninských mas, výbušné erupce sopek a zuřivé bouře.

Pod mořskými vlnami jsou zvláštní a strašliví tvorové uvěznění v nekonečném zápase, ve kterém jde jen o to, aby přechytračili, uplavali a přežili ostatní. Podivuhodná zvířata tohoto bizarního světa přijímají zvláštní tvary, osvojují si neuvěřitelné schopnosti a předvádějí úžasnou výdrž. V porovnání s divokým kaleidoskopem Nejpodivnějších živočichů oceánů je život na souši pohodovou procházkou růžovou zahradou. Připravte se ponořit do hlubin a setkat se s divnými, a ještě divnějšími zvířaty – mimozemšťany z planety Země.

Úspěšný přírodovědný seriál se znovu vrací s šesti novými epizodami, ve kterých se znovu podíváme za nejvzácnějšími zvířaty v hlubinách moře i na pobřeží ostrovů Nového Zélandu. Odhalte každodenní dramata, problémy, překážky a trumfy mořských tvorů, kteří jsou tady doma – od ikonických kosatek, delfínů a žraloku, až po tresky, chňapaly, sladkovodní raky a všechno mezi tím. Díky tomuto seriálu si k nim najdete cestu jako nikdy předtím.

Čápů, hus a vlaštovek se v přeneseném i doslovném významu slov státní hranice vůbec netýkají. Tři čtvrtiny evropského ptactva patří mezi druhy, které migrují. Každý rok miliony z nich překonají celý kontinent od Středozemního moře až po Balt. Pohybují se po mnoha různých trasách, které někdy bývají až 5000 kilometrů dlouhé. Jaké to je, když přelétají ptáci? Na území Evropy hnízdí asi 600 druhů suchozemských ptáků. 

Téměř polovina z nich se každé jaro nebo podzim vydá na cestu. Migrující ptáci překonají tisíce kilometrů, aby dosáhli svého cíle v Africe nebo na Středním východě, kde nacházejí nejpříznivější podmínky pro rozmnožování a hledání potravy. Ale když přelétají nad Evropou, musí se potýkat s vysychajícími mokřady, znečištěním, urbanizací, intenzivním zemědělstvím a klimatickými změnami.

Poroto se rodí nová solidární iniciativa: hejna milovníků migrujících ptáků čekají na jejich návrat. Stát od státu si předávají štafetu a opatrují je na jejich dlouhé a náročné cestě. Bylo by možné, aby se ptáci přilétající nad našimi hranicemi, stali pádným důvodem zachránit naši planetu? Objevte nový druh přátelství mezi člověkem a zvířetem v tomto překrásném a okouzlujícím přírodovědném filmu.

Je nutné přepsat dějiny evoluce člověka? Posledních sto let vysvětlujeme vývoj lidstva pomocí teorie, která vychází z předpokladu, že se lidé a opice rozvíjeli především v Africe. Jenže kosterní nálezy z posledních roků, které jsou mnohem starší než cokoliv, co bylo nalezeno právě v Africe, tuto teorii vážně zpochybňují. V roce 2017 byly představeny 7,2 milionu let staré pozůstatky prehistorického člověka Graecopithecus freybergi, a stopy z období před šesti miliony lety nalezené v Řecku.

V listopadu 2019 paleontoložka Madelaine Böhmeová odhalila světu fosilie nově objeveného 11,6 milionu let starého pravěkého lidoopa z jižního Německa. Vědci se domnívají, že by tento nový druh pojmenovaný Danuvius guggenmosi a přezdívaný Udo mohl být společným prapředkem lidí a šimpanzů – chybějící společný článek, po kterém odborná komunita z celého světa pátrá už několik desetiletí. Každý z těchto neuvěřitelných a fascinujících fosilních nálezů zpochybňuje základní představu o evoluci člověka a myšlenku, že se naši předci kráčející po dvou nohách vyvinuli jedině v Africe a až v mnohem pozdějším období. Nachází se kolébka lidstva ve skutečnosti v Evropě? Na tuto vzrušující otázku se snaží odpovědět tento pozoruhodný dokument.

Od éry kolonialismu byly z Asie ukradeny tisíce neocenitelných pokladů. Dnes se je nová generace aktivistů, archeologů a online detektivů snaží vrátit zpátky domů. Ať už jde o indický bronz ve sbírkách muzea v Oxfordu, čínskou stříbrnou láhev v nabídce londýnského aukčního domu nebo jednu z nejslavnějších thajských soch vystavenou v Metropolitním muzeu umění v New Yorku, podaří se lovcům ukradených pokladů uspět? 

Vzrušující investigativní seriál Lovci ukradených pokladů nás zavede na různá místa světa, kde odhalí aktivity svých titulních hrdinů. Aktivisté pátrající po neocenitelných starožitnostech shromažďují očitá svědectví zlodějů i fotografické a forenzní důkazy o tom, odkud byly artefakty ukradeny. Využívají také sociální média, snaží se vyvíjet politický tlak na různé západní instituce a požadují navrácení ukradeného dědictví. Nenechte si ujít dokumentární seriál, jenž odhaluje skutečné pravdivé příběhy o ukradeném národním bohatství, ve kterých figuruje americká vláda i tajuplné chrámy v exotické Kambodži.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!