Tento příběh mi vyprávěla jedna má dobrá známá – Verča. Velmi mě tento příběh zaujal a tak bych ho ráda vyprávěla i vám. Verčina maminka už je starší člověk, ale stále je velmi aktivní. Celý život byla zdravá a čilá jako rybička.

Jednoho rána se jí udělalo nevolno a Verča jí musela zavolat záchrannou službu. Když přijeli, maminku Verči hned naložili do sanitky a odvezli do nemocnice. V nemocnici zjistili, že Verčina maminka má vážné srdeční potíže. Život Verčiny maminky doslova visel na vlásku. Nevypadalo to s ní vůbec dobře a její rodina už se začínala pomalu obávat toho nejhoršího.

Maminka Verči ležela v nemocnici už pár dní a její zdravotní stav se nelepšil. Verča ji každý den navštěvovala v nemocnici, sedávala u její postele a tiše plakala. Pak ji napadlo, že maminku chytne za ruku a bude ji hladit.

Zanedlouho se pak zdravotní stav Verčiny maminky zlepšil! Její tvář už neměla popelavou barvu, usmívala se a komunikovala s rodinou. Po několika dnech už mohla jít domů. Když jí pak jednoho dne Verča vyprávěla, že ji v nemocnici držela dlouhé hodiny za ruku a také ji hladila, řekla jí její maminka něco neuvěřitelného.

Řekla jí, že to ví, že ji držela za ruku. Prý prostě cítila, že v nemocnici není sama a že je tam Verča – její dcera - s ní. Dále jí vyprávěla, že když ležela v nemocnici, zdál se jí takový zvláštní sen. V tom snu ji navštívila její maminka a tatínek, kteří už jsou hodně dlouho po smrti. V tom snu maminka Verči mluvila se svými zemřelými rodiči, řekla jim, že jí chybí, ale že ještě musí být dlouho živá a zdravá, protože její dcera Verča ji potřebuje.

Její maminka ji ve snu pohladila po tváři a pak i s tatínkem zmizela. Maminka Verči se probudila a uviděla u své postele sedět uplakanou dceru Verču. Už je to pár let, co se tento příběh stal. Dosud se maminka Verči těší dobrému zdraví, i když každý den musí užívat několik léků. Se svou dcerou Verčou se několikrát týdně navštěvují.

Jistě, lékaři a zdravotní sestřičky se o maminku Verči opravdu dobře starali, i jim vděčí za to, že tady ještě dnes může být s milovanou rodinou. Možné je ale i to, že to bylo právě držení a hlazení ruky, co Verčinu maminku přivedlo zpátky k životu.