Současná moderní medicína i přes obdivuhodné dílčí pokroky v diagnostice a léčbě, zejména srdečně-cévních onemocnění, nedokáže ovšem stále uspokojivě odpovědět na úplně základní otázky o skutečném původu nemocí.

Otázkou stále zůstává, proč jeden člověk např.dostane srdeční infarkt, i když se u něho nevyskytuje ani jeden z rizikových faktorů jako je kouření, dědičnost, nevhodné složení stravy a přítomnost doprovodných onemocnění, jako je vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina cholesterolu a druhý stejně starý člověk žijící ve stejném prostředí, i když na životosprávu nedbá a s nějakým kilem navíc „si hlavu nedělá“, nebrání se ani alkoholu, kouří a o jeho stravě se rozhodně nedá říct, že je racionální, je plný elánu, optimismu a o nějaké nemoci nebo potížích u něj nemůže být ani řeč.

Jistě platí, že „všeho do času“, ale jsou a byli i tací mezi námi. Původní hypotézy o příčinách kornatění (tvrdnutí) tepen, což je proces, který např.k infarktu, přetlakové nemoci a mrtvici vede, jsou čas od času nahrazovány teoriemi novými, léky k tomu vyrobené lze počítat na vagóny, ale nemocných lidí i přesto jaksi neubývá. Přibývá sice moderních vyšetřovacích a diagnostických metod, ale zároveň s tím stoupají i náklady spolu s rizikem, že se státem dotovaný systém zdravotní péče ekonomicky vyčerpá. 

Choroby se zkoumají v jejich hmotném projevu, v těle, jako důsledek něčeho, co zůstává stále velkou neznámou a i přes velké kvantum nových poznatků, chybí odpověď na to nejdůležitější.

Proč nemoc vzniká a proč i stejná nemoc vyvolá u různých lidí odlišné příznaky?  

Podle některých poznatků to má na svědomí, pokud se projevu mnoha chorob týče, právě paradoxně naše svědomí, resp. podvědomí, kde se nachází základna fungování autonomního (vegetativního) nervového systému, toho systému, který je vůlí neovlivnitelný a řídí všechny životní funkce organizmu jako je dýchání, krevní oběh, látková výměna a další.

Jde o jakýsi operační systém našeho organizmu - software duše pro hardware těla. Skutečnost „jak a že to v nás funguje“ je mnohem důležitější než projevy nemocí a tak by se mělo více pozornosti věnovat spíše udržování zdraví a prevenci, než pak víceméně komplikované péči o nemocný, oslabený a porouchaný systém.

Paradoxní při tom je, že pro většinu z nás je naše tělo více méně neznámý nástroj, o jehož  fungování vč. funkce regulačního a řídícího systému, kterým je mozek a soustava nervů, toho víme do dnešních dnů opravdu jen velmi málo. Důkazem mohou být výsledky výzkumů, že svůj mozek využíváme pouze na dvě až tři procenta a v genetickém kódu našeho života DNA je toho prozkoumáno asi kolem pěti procent. Člověk se skutečně jen velmi nedostatečně a povrchně zabývá tím podstatným ve svém životě a nehledá ke své škodě odpovědi na základní otázky existence života vůbec.

Čím to je? Vždyť už ve starém Řecku, kolébce evropské kultury, byla snaha o poznání sebe sama jednou z nejdůležitějších. I když už uplynulo více jak 100 let od Einsteinových objevů a poznání revolučních zákonitostí, které úplně přehodnotily dosavadní zjednodušené mechanistické představy Newtonovské fyziky a nahradily je moderní koncepcí fyziky kvantové, kde platí, že hmota a energie jsou projevy jedné podstaty (entity) a podle zákona o ekvivalenci hmoty a energie se energie může projevovat ve formě hmoty a naopak hmotné těleso disponuje energií, i když je v klidu. Přesto se člověk stále chová jaksi „postaru“ a o nějakou mentální energii nebo energii myšlenek se nestará. Hmota a energie se tedy zjednodušeně řečeno mohou změnit jedna v druhou a výměna energie není plynulý proces, ale probíhá v kvantech (skocích).

Pokrok ve vědě a její aplikace v praxi je nejzřetelnější v technických oborech.

Nauky zabývající se člověkem a jeho vědomím A JEHO ZDRAVÍM jsou v uplatnění nových poznatků poněkud pozadu. Bez uplatnění kvantové fyziky bychom dnes nemohli používat počítače, laser a ani mobilní telefony. Tak jako klasickou newtonovskou fyziku reprezentovalo období minulé, tak dnešek by měl být  plně ve znamení objevů M.Plancka, A. Einsteina, N.Bohra, W.Heisenberga, E.Schrödingera, a M.Borna, kteří potvrzují, že podle okřídleného vztahu E = součin hmotnosti a čtverce rychlosti světla se energie chová podle podobných zákonů jako hmota vč. zákona zachování a že hmota má vlnové vlastnosti (L.d Broglie). Dříve uplatňované plošně-lineární vztahy ve fyzice vzaly za své formulováním principů relativity, objevem antihmoty, definováním prázdného prostoru a objevením černé díry jako tunelu do čtvrté dimenze vícedimenzionálního prostoru svinutého do strun

Kvantová mechanika se liší od klasické fyziky podle prof. Dr.S. Reiniše kromě dalších pro nás v jednom velmi důležitém bodě.

Zatímco v klasické fyzice je pozorovatel fyzikálního jevu pouze pasivní a jeho mysl je oddělena od pozorovaného hmotného systému, v kvantové fyzice hraje pozorovatel důležitou aktivní roli. Výsledek se mění podle toho, zda je pozorovatel přítomen nebo ne. Pozorovatel působí na pozorovaný objekt na dálku, způsobem, který nebyl zatím prokazatelně vysvětlen.

Vztah mezi úžasnými objevy kvantové mechaniky a duchovním učením starověku je více než zřejmý. O to úžasnější a inspirující je však objev podepsaným jménem Max Born, který v roce 1926 experimentálně ověřil výše uvedené postuláty, když studoval Schroedingerovy vlnové funkce. Podle Borna mění člověk svým pozorováním pravděpodobnost dějů ve fyzickém světě. Tato interpretace byla dál rozpracována dánským fyzikem Nielsem Bohrem. Pozorovatel a svět okolo něj jsou úzce spojeni a jejich existence není nezávislá.

Podle teoretických fyziků, často nositelů Nobelových cen, se to děje prostřednictvím vědomí lidí. Elektron může být na dvou místech zároveň, nebo na jednom ze dvou míst, podle přání pozorovatele. Jinými slovy, fyzická realita neexistuje nezávisle na pozorovateli a jeho přístrojích. V knize „Tajemství kvantového mikrosvěta“ R. Szerudy je popsán tento jev v kapitole možnost existence duše z hlediska fyziky.

Tato sdělení a informace jsou významná z toho důvodu, že i donedávna podceňovaný vliv psychických procesů jako je vnímání, myšlení a emoce (zlé emoce-zlé nemoce) na naše zdraví je analogický vlivu energie na hmotu a že tedy proces myšlení je energetickým procesem se všemi důsledky popsanými kvantovou fyzikou z nichž zvl. podle známého zákona o zachování energie nejsou tedy myšlenky chimérické nic, ale doslova hmatatelným procesem podřízeným vyšším zákonům a nikoliv náhodě.  

Otázka fungování mysli je vůbec velmi tajemnou záležitostí a stejně tak jako problematika životní energie, je i poznání energie mentální velmi chatrné a zatím stále ještě víceméně nedostatečné. Předpokládejme, že i nám tak „dobře známý“ jev, jakým je myšlení, event. cítění je energetickým procesem fungujícím na základě platných přírodních zákonitostí (neexistuje perpetuum mobile-systém, který pracuje, aniž by k tomu nespotřebovával energii).

Skutečnost, že vnímáme ve své hlavě myšlenky a umožňujme jim se realizovat, znamená, že je ve hře děj vyžadující ke své funkci energii. Odkud tato energie pochází, kde vzniká a v co se mění, je stále i dnes pro vědu víceméně velkou neznámou. Jelikož ale nic není náhoda a vše podléhá určitým zákonům, platí tedy i pro mentální projevy jisté zákony, které pokud neznáme, ještě neznamená, tak jako ve všem, že při jejich nerespektování, nebudeme konfrontováni s následky.

Vyplatí se proto uvědomovat si obsah své mysli a s myšlenkami nakládat jako s viditelnými věcmi. (Zákon ekvivalence hmoty a energie). Moudří učitelé filosofie Východu vedli své žáky k bdělosti nad svými myšlenkami, protože ty stejně jako činy podléhají karmanovému zákonu a tedy zákonu vyrovnání nebo-li  příčiny a následku. Buddha řekl: „Stanete se a jste takovým, jak myslíte. Stali jste se tím, jak a co jste mysleli.“      

I když starověká, např. tradiční čínská medicína, Ayurvéda nebo další systémy léčení a regenerace organizmu jako je jóga, apod.s jemnou životní energií nejen počítají, ale také pracují a potvrzují její existenci starou už víc jak 5000 let, nejsou novodobí učenci stále schopni její fungování a projevy ke škodě nás všech  popsat, jasně definovat a vyvodit z toho pro nás praktické důsledky, že totiž neviditelná energie mysli a emocí ovlivňuje velmi viditelně naši kondici, zdraví a tedy fyzickou stránku člověka.

 

Dr.Tomáš KILIAN

Lázně Libverda

E-mail:tomas.kilian@seznam.cz