Vdechnutí komára může vyvolat alergickou reakci

Komáři pro své rozmnožování a hlavně kladení vajíček potřebují jako potravu dostatek lidské krve. Proto samičky po páření a před nakladením vajíček vyhledávají vhodné příležitosti k načerpání životadárné tekutiny. Při bodnutí komáří samičky se do našeho těla dostává alergenu ze slin, ale celkově jsou alergické reakce na komáří bodnutí spíše vzácnější. Zato náhodné vdechnutí komářích těl nebo jejich částí může (v nose nebo v plicích) alergickou reakce vyššího stupně vyvolat.

Co se děje v kůži po bodnutí?

Různé látky vpravené do kůže společně s alergeny komářích slin způsobují v kůži poranění kapilár (drobounké cévy) a poruchu srážení krve, obojí potom vyvolá známé místní změny v kůži. Nejčastější alergické reakce jsou časné a místní: známý pupen s otokem a svěděním. Popsané jsou i reakce pozdní, kdy otok a pupence přetrvají i několik dní. U dětí někdy může dojít k výsevu alergické kopřivky po celém těle. Systémové (celkové) těžké reakce jsou po bodnutí komárem vzácné.

 

Komáři jsou i nositeli infekcí

Komáři jsou také významnými přenašeči mnoha infekcí – virových, bakteriálních i parazitárních. Tyto obavy bychom ale měli mít hlavně v cizích krajích. Nejznámějším přenašečem infekce malárie je komár rodu Anopheles, který transportuje parazita Plasmodium malariae. U nás ale můžeme být v klidu, malárie se vyskytuje v oblastech mezi 45. stupněm severní a 40. stupněm jižní šířky.

Jak komáry odpudit?

1. Repelenty – látkami s odpuzovací schopností.
2. Protihmyzími sítěmi v oknech, na dětských kočárcích a kolem dětských postýlek.
3. Elektrickými odpuzovači vloženými doma do elektrické zásuvky.
4. Vůněmi – komáry odpuzuje např. pach česneku, cibule, máty, šalvěje, rozmarýnu, listí vlašských ořechů, účinné mohou být: cigaretový kouř nebo speciální vonné svíčky s repeletními látkami.
5. Vhodným oblečením pokrývajícím větší část těla. Komáři se také vyhýbají světlým, hladkým a lesklým látkám.

Na kousance s ledem a léky

Při těžší reakci s otoky a bolestmi se doporučuje obrátit se přímo na kožního lékaře nebo alergologa. Je potřebné laboratorně zjistit, jestli se skutečně jedná o alergii, a zasáhnout protialergickými léky. V lehčích případech se pak vyplatí postižené místo chladit kostkami ledu, případně potírat k tomu účelu určenými gely. Ty jsou k dostání v lékárnách i bez receptu – bolestivost a svědivost pobodaných míst lze mírnit například lokálním antihistaminikem, které vám prodají v lékárně bez předpisu, francovkou a podobně. Tyto přípravky první pomoci by vám ostatně neměly chybět v základní výbavě domácí ani cestovní lékárničky.