Mnoho teorií, žádná správná?
Teorií, proč v současné době tak prudce přibývá alergiků, je několik. Zcela evidentně to souvisí s tzv. "západním" stylem života. Ten zahrnuje jak omezený styk s přírodními antigeny, zvýšenou hygienu a změny ve stravování, tak i znečištění životního prostředí novými škodlivými látkami, zvýšený styk s některými alergeny a sedavý způsob života.
V poslední době se jako příčina nárůstu alergií zmiňovala tzv. "hygienická teorie". Podle ní je podstatným faktorem vzniku alergií to, že v rozvinutých zemích výrazně poklesla promořenost dětí střevními parazity (např. roupy) a zároveň jsou děti méně vystavovány různým druhům bakterií. Proto si v době, kdy u dítěte v prvních měsících jeho života vyzrává imunitní systém, nevytvoří tělo správné množství protilátek proti těmto "běžným" alergenům a na setkání s jinými, zcela "neškodnými" (pyl, roztoči) pak v pozdějším věku reaguje velmi přehnaně – alergickou reakcí.
Tato hygienická teorie má jak několik pro, tak i několik proti. Proti ní svědčí například fakt, že největší podíl alergiků je v ghetech/slumech, kde se o přehnané čistotnosti a hygieně rozhodně mluvit nedá.
Hygienickou teorii naopak podporuje výzkum Williama Parkera z Duke University Medical Center v Durhamu. Parker a jeho tým srovnávali "protialergické" protilátky u laboratorních (domácích) a divoce žijících zvířat, konkrétně u potkanů a myší. Výzkum ukázal, že u divoce žijících hlodavců byl výskyt těchto protilátek vyšší. A právě vysoká hladina těchto protilátek, která vzniká kontaktem s pylovými částicemi, střevními parazity atd. v raném věku, později chrání před alergickými reakcemi.
Má své slovo i počítač a televize?
Mezi další faktory nadměrného nárůstu alergií pak patří například
i automobilový kouř a vystavování se různým chemickým látkám. Přesto
ale za nárůstem alergií u dnešních dětí může být i něco jiného –
mnohahodinové vysedávání dětí u televize místo běhání venku. Dětské hry
totiž dříve bývaly doprovázeny intenzivním procvičováním hladkého
svalstva a cév spojených s dýchacím ústrojím, zatímco dnes dítě sedící
u televize nebo počítače tyto partie procvičuje nanejvýš tím, že jednou
za půl hodiny zhluboka vzdychne, když se mu zrovna při hraní her
nedaří. A to se se zátěží spojenou např. s fotbalem nebo hrou na
honěnou nedá vůbec srovnávat. Navíc dítě sedící doma je daleko více
vystaveno roztočům
například z koberců. Účinná rada proto je, aby děti namísto vysedávání
u počítače a televize více běhaly a hrály si venku. Svůj užitek to
totiž přinese i tehdy, když se ukáže, že to zas takový vliv na vznik
alergií nemá.
Gabriela Straková
ChytráŽena.cz