Vyšetření infekčnosti klíštěte spočívá v přímém stanovení DNA v klíštěti, které sálo na člověku. Jedná se zejména o stanovení původce lymské boreliózy a viru klíšťové encefalitidy. Toto vyšetření se provádí v laboratoři, kdy se provádí přímý průkaz specifické DNA jednotlivých mikroorganismů pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR).

Výhodou molekulárně genetických metod je jejich vysoká citlivost, přímé stanovení mikroorganismů a poměrně nízké nároky na uchování vzorku, kdy klíště může být mrtvé a nevadí ani např. ošetření antiseptickým přípravkem. Klíště obecné je parazit, rozšířený téměř po celé Evropě a je významným přenašečem různorodých mikroorganismů. Životní cyklus klíštěte trvá zpravidla 3 až 5 let, během nichž se klíště vyvíjí z vajíček přes larvu a nymfu v dospělce.

Každé vývojové stadium potřebuje pro proměnu do následujícího stadia živiny, které získává z krve hostitele. Sání krve probíhá v každém vývojovém stádiu pouze jednou, a to na odlišném hostiteli. Typickými hostiteli klíšťat jsou především drobní hlodavci a ptáci, u nymf a dospělců také větší zvířata, jako například zajíci či vysoká zvěř. Klíště se nejčastěji infikuje právě během sání na hostiteli, který už je infikovaný a při dalším sání může infekci rozšířit na dalšího hostitele.

Z mikroorganismů, přenášených klíštětem obecným, způsobují vážná a nepříliš vzácná onemocnění virus klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy. Kromě těchto nejznámějších patogenů je klíště také přenašečem původce ehrlichiozy, babeziózy, rickettsiózy, tularémie, případně bartonellózy. V praxi není výjimkou klíště nesoucí více patogenních mikroorganismů, pokud sálo na několika infikovaných hostitelích, anebo na hostiteli infikovaném více patogeny.

Z uvedených, klíšťaty přenášených onemocnění, se v České republice nejčastěji vyskytuje lymská borelióza a klíšťová encefalitida.Ostatní onemocnění jsou u člověka vzácná a objevují se především u imunokompromitovaných osob, případně se klíště podílí na jejich přenosu pouze okrajově a hlavními přenašeči jsou jiní členovci.

Co se týče využití výsledků vyšetření v lékařské praxi, většina lékařů považuje výsledky vyšetření infekčnosti klíštěte za jeden z důležitých podkladů pro stanovení správné diagnózy. Pozitivní nález daného patogenního organismu v klíštěti nemusí samozřejmě znamenat to, že člověk, na němž klíště sálo, onemocní, jinými slovy, že dojde k přenosu infekce.

Nicméně v případě pozitivity klíštěte je důležité přibližně jeden měsíc sledovat zdravotní stav člověka napadeného klíštětem, a to především, zda se u něj neobjeví chřipkové příznaky, či kožní změny (tzv. boreliová skvrna ),  které mohou poukazovat na onemocnění získané od klíštěte, případně je možno provést cca po 6 týdnech kontrolní náběr krve na stanovení protilátek.

Aby došlo k přenosu infekce z klíštěte na člověka, je kromě množství mikroorganismů v těle klíštěte důležitá také doba sání. K přenosu některých mikroorganismů dochází již v průběhu několika desítek minut až několika málo hodin (např. u viru klíšťové encefalitidy), u jiných je k přenosu potřeba několik hodin až dní. Doba přisátí klíštěte je tedy další důležitý údaj pro lékaře při stanovení případné diagnózy.

Při projevu klinických příznaků, které by mohly signalizovat onemocnění, má pro lékaře vyšetření infekčnosti klíštěte význam pro průkaz nebo naopak vyloučení onemocnění. Pozitivní výsledek upozorňuje na riziko přenosu onemocnění, usnadňuje včasnou diagnózu a indikuje možnost zahájení léčby.

Lymská borelioza je závažné onemocnění, které poměrně často nebývá včas diagnostikováno, ať už kvůli bezpříznakovému prvnímu stadiu tohoto onemocnění, nebo příznaky nebývají dávány do souvislosti s tímto onemocněním, a to pak přechází do druhého, případně třetího stadia, přičemž v těchto stadiích je již léčba náročná, problematická a často nedojde k úplnému vyléčení pacienta. Včasná diagnóza je pro úspěšné vyléčení této  nemoci tedy zcela zásadní.

Autorka: Ing. Pavla Schneiderová
GEN-TREND s.r.o.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout