Moderní doba klade hlavní důraz na výsledky, a tak nás nutí šetřit čas, kde to jen jde. Celkem snadno to jde v oblasti stravování. Abychom ušetřili čas, nejíme pravidelně, upřednostňujeme rychle připravené pokrmy, stravujeme se ve fast foodech.

A nepřipouštíme si, jaké škody může špatná výživa napáchat na našem zdraví. Závažným důsledkem nepravidelného stravování a nevhodného složení jídel jsou především podvýživa nebo nadváha a obezita. Právě obezita je považována za jeden z největších zdravotních problémů současnosti.

Její výskyt už dosáhl v rozvinutých zemích takových rozměrů, že ji Světová zdravotnická organizace WHO označuje za epidemii. V České republice žije v současné době více lidí s nadváhou a obezitou než s normální váhou a obézních každoročně přibývá. Alarmující je také vysoký nárůst obezity v populaci dětí.

Metabolický syndrom

Proč se stále tolik hovoří o obezitě? Obezita i nadváha jsou velmi často příčinou cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, zvýšené hladiny cholesterolu a tuků v krvi. Tato kombinace nemocí se nazývá metabolický syndrom. Dříve se jí říkalo také smrtící kvartet, protože tyto čtyři nemoci společně urychlují průběh aterosklerózy (kornatění cév), jejímiž důsledky jsou infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a další onemocnění s vysokou úmrtností. Metabolický syndrom je přitom možné v začátcích zcela odvrátit jednoduchým opatřením, a to úpravou jídelníčku a životního stylu vůbec.

Malnutrice

Podvýživa neboli malnutrice není zdaleka problémem jen rozvojových zemí, týká se i zemí rozvinutých. Je to stav nerovnováhy organizmu, kdy je příjem energie nebo základních živin nižší než jejich potřeba. Taková nerovnováha může vzniknout při hladovění, poruše trávení, vstřebávání nebo metabolizaci živin, při zvýšené potřebě živin (v období růstu, těhotenství, kojení, rekonvalescence). Organizmus pak čerpá energii a živiny z vlastních zásob, dochází k hubnutí.

V těchto případech se jedná o prosté hladovění, hovoříme o malnutrici energetické neboli marasmu. Při akutních infekčních onemocněních, nádorových onemocněních, poraněních nebo po operacích je organizmus zaplaven stresovými hormony, které tráví tělu vlastní bílkoviny, a pak hovoříme o malnutrici proteinové neboli kwashiorkoru. V případě kombinace těchto dvou malnutricí hovoříme o malnutrici smíšené.

Viditelným projevem podvýživy marantického typu je snížení zásob podkožního tuku. Naproti tomu nemocný s kwashiorkorovým typem podvýživy může být i obézní, malnutrice není na první pohled vidět. Dalšími projevy podvýživy jsou například únava, svalová slabost, deprese, nesoustředěnost, poruchy hojení, změny kůže a vlasů. U malnutričních dětí pravidelně dochází k poruchám růstu a vývoje.

Energetická bilance

V případě nadváhy nebo obezity i podvýživy hraje hlavní roli příjem a výdej energie. Pokud tělo dostává potravou více energie, než vydává, tloustne. Převážnou část energetického výdeje přitom tvoří bazální energetický výdej, tedy energie nutná k udržení základních životních funkcí a metabolických procesů. Tuto část energetického výdeje neovlivníme, závisí na věku, pohlaví, hmotnosti a výšce.

Mnohem menší část energetického výdeje pak tvoří fyzická aktivita. Její význam je přeceňován i podceňován. Přeceňováno je množství vydané energie při fyzické aktivitě (teprve po 20 minutách kondičního běhu vydáme energii, obsaženou například v jednom rohlíku), podceňován je pozitivní vliv pravidelné fyzické aktivity. U obézních lidí je totiž nejúčinnější prevencí vzniku cukrovky a dalších komplikací právě pravidelný sport. Proto se také stále více prosazuje myšlenka "better fit and fat than unfit and unfat", tedy že pro zdraví je důležitější pravidelná fyzická aktivita než štíhlost.

Pokud nechceme tloustnout, ale ani hubnout, musíme přijmout právě tolik energie, kolik jí vydáme. Pokud chceme zhubnout, musíme přijmout menší množství energie, než naše tělo spotřebuje. Při redukci hmotnosti je u dospělého člověka doporučený příjem energie mezi 1 100 a 1 800 kcal (4 700 až 7 500 kJ) denně, v závislosti na věku, pohlaví a fyzické aktivitě.

Obezita z hladovky

Je to tak, někdo velmi často jí a hubne, jiný se trápí hladem a tloustne. Lidé si často myslí, že když chtějí zhubnout, musí málo jíst. Omyl. Nějakou dobu to může fungovat, ale když tělo zjistí, že je nedostatečný přísun energie a živin trvalý, začne si tyto látky ukládat do zásob a přestane hubnout, dokonce může i tloustnout. To je také hlavní důvod, proč se tolik lidí potýká s nadváhou. Vynecháváme obědy, často i snídaně, naším nejvýznamnějším a často jediným jídlem z hlediska denního příjmu živin a energie bývá večeře.

Na nepravidelný příjem stravy reaguje organizmus snížením bazálního energetického výdeje, ukládáním do zásob. Tato adaptace umožnila našim prapraprapředkům přežít řadu dní bez dostatečného přísunu energie a živin, když bylo jídlo dostupné jen v omezeném množství. Oni sice přežili, ale pro nás není tato spořící genetická výbava nijak výhodná. Naše tělo umí vytěžit ze stravy maximum energie, obzvláště tehdy, když se obává hrozícího nedostatku, tedy i při nepravidelném stravování.

Proto se nevyplácí jíst jen jednou denně, proto se doporučuje i obézním lidem jíst pravidelně 5-6x denně. A pěkně pomalu, jinak vystřídá hladovku přejídání. V rámci úspory času máme tendenci jíst rychle, jenže centra v mozku řídící příjem potravy jsou informována o přísunu jídla s určitým zpožděním, a tak se snadno stane, že si sytost uvědomíme až v momentě, kdy už jsme přejedení. Podobné je to s jídlem při práci. Pokud neodložíme práci ani u jídla, nemáme příležitost si uvědomit, kolik čeho jsme snědli, a výsledkem je opět přejídání.

Ruku v ruce jde s těmito problémy i nevhodný výběr jídel. Standardní oběd ve fast foodu obsahuje vyšší množství cukrů a tuků a méně vlákniny a zeleniny, než je doporučováno. Bílé pečivo bývá často doslazováno, celozrnná varianta není v nabídce. Nejoblíbenější jsou sladké nápoje a pivo, představující pořádnou porci energie a cukrů. Naše strava by však měla být kvalitní a pestrá, jinak budou tělu chybět základní živiny (sacharidy, bílkoviny, tuky) a další zdraví prospěšné látky (vitamíny, minerální látky).

Autor: MUDr. Jarmila Křížová, PhD.
metabolická jednotka III. interní kliniky VFN a 1. LF UK, Praha

Vendi V.
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout