Maligní melanom je závažné a záludné onemocnění, a proto je zde tzv. primární prevence jednou z nejúčinnějších zbraní proti této chorobě. Incidence nádoru stoupla za posledních 30 let pětinásobně.

Melanomem u nás každoročně onemocní 1500 lidí a pětina tohoto počtu na něj zemře. Průměrný věk pacienta s melanomem je 54 let, společně s leukemií v dospělosti se jedná o nádor, který pacienta připraví o nejvíce let produktivního života.

Již ze všech možných údajů prakticky s jistotou víme, že sluneční záření a citlivá kůže kožního typu I, II jsou faktory, které výrazně zvyšují riziko vzniku maligního melanomu. Dalším faktorem je pozitivní rodinná anamnéza, což jinými slovy znamená, že ohroženou skupinou jsou ti jedinci, jejichž přímí pokrevní příbuzní již měli maligní melanom. Stejně tak to platí i pro jedince, kteří již onemocněli melanomem v minulosti. Tyto osoby mají 10x větší pravděpodobnost opětného vzniku melanomu než ti, kteří ještě melanomem neonemocněli. Osoby, jež mají na kůži větší počet pigmentových znamének, mají také zvýšené riziko vzniku melanomu. Protože se předpokládá, že tato znaménka se vytvářejí v útlém dětství působením ultrafialového záření, je jedním z preventivních mechanismů účinná ochrana dětí před sluncem. Někdy se na vzniku melanomu spolupodílí i oslabený imunitní systém organismu.
Protože si předky ani typ své kůže nemůžeme vybrat, zbývá nám pro účinnou prevenci prakticky výlučně ochrana proti slunečnímu záření.

Která za složek slunečního světla je vlastně pro vznik melanomu ta nejnebezpečnější?
Z hlediska vzniku nádorových onemocnění je rozhodující především záření v ultrafialové oblasti. Ultrafialové spektrum dělíme na 3 části: UVA (urychluje stárnutí kůže), UVB (způsobuje vznik melanomu) a UVC.


Jak se tedy máme chovat, abychom škodlivé účinky ultrafialového záření na kůži omezili na co nejmenší míru?
Ideální samozřejmě je omezit pohyb na přímém slunci co nejvíce. Pokud to nelze, snažíme se vyvarovat se pobytu na slunci v době mezi 11.–15. hodinou, kdy je UVB záření atmosférou nejméně filtrováno, protože dopadá ze slunce na zemský povrch skrze atmosféru její nejmenší tloušťkou. V té době nebo nejlépe po celý slunný den se snažíme pohybovat se ve stínu budov, pod stromy, pod slunečníkem a podobně a zároveň kryjeme kůži co nejvíce oděvem. Ne každé oblečení chrání proti ultrafialovému záření stejně kvalitně. Záleží na druhu použitého materiálu k výrobě oblečení, barvě vláken, struktuře tkaní, stáří látky, opranosti, suchosti nebo vlhkosti apod. Proto je nejlepší, když pro plánovaný pobyt na slunci, ať již při práci nebo při rekreačních aktivitách, zvolíme plážové oblečení z certifikovaných tkanin, které mají přímo deklarován stupeň ochranného faktoru (UPF) proti UV záření (www.plazoveobleceni.cz).


Co tedy máme dělat s nezakrytou kůží? Naše babičky nás vedly k tomu, že kvalitní vepřové sádlo funguje stejně dobře na kůži jako na pánvičce, takže se ani pokrm, ani kůže nespálí. Platí to opravdu? U pokrmů možná ano, ale u kůže určitě ne.
Při ochraně proti ultrafialovému záření nejde o to, jak kvalitní masťový základ použijeme, ale jak silný ochranný faktor proti ultrafialovému záření obsahuje.

Odborníci shodují na tom, že i pro každodenní přecházení po městských ulicích by měl mít člověk ošetřenu kůži faktorem minimálně 6, ale nelépe alespoň 15. Co to ale vlastně ten faktor je? SPF, jak se odborně ochrannému faktoru v krémech říká, uvádí, jaká část ultrafialového záření se při jeho použití dostane do kůže.
Faktor 20 nás ochrání před 95% dopadajícího záření.


Zásady při používání krémů z UV faktory
Krém  nanášíme na kůži v dostatečném množství alespoň 20 minut před pobytem na slunci a tuto aplikaci podle druhu prostředku a chování na slunci pravidelně během dne opakujeme. Při koupání je nutné nanášet prostředky označené jako water-resistant každých 40 minut a water-proof každých 80 minut.

Možná se ptáte, proč by se měl člověk chránit před UV zářením pod vodou? To je ale školácká chyba, voda proti ultrafialovému záření dostatečně nechrání. I bez koupání opakujeme aplikaci ochranného prostředku každé 2 hodiny, faktor totiž odplavuje pot a některé chemické faktory ztrácejí při přeměně ultrafialových paprsků na teplo své ochranné vlastnosti.
Stoupáme-li do hor, s každými 300 metry se zvýší intenzita ultrafialového záření o 4 %, se zvýšením dávky záření musíme počítat také při odrazu od vodní hladiny nebo sněhu. S přibližujícím se rovníkem stoupá dávka UV záření – např. ve srovnatelné nadmořské výšce na polárním kruhu je množství ultrafialového záření při jasném slunečném dnu ve stejnou denní dobu a ročním období 5krát nižší než v tropické oblasti.

Je třeba upozornit, že děti do 1 roku nevystavujeme ultrafialovému záření vůbec. Vyplývá to ze zkušenosti s dětskou kůží, která je citlivější a snadno se spálí. Navíc v poslední době bylo vědecky prokázáno, že pigmentových névů přibývá po vystavení se ultrafialovému záření v útlém dětství.

Sečteno a podtrženo – jedinou účinnou prevencí proti vzniku maligního melanomu je promyšlená ochrana před ultrafialovým zářením ze slunce i z umělých zdrojů a pravidelná kontrola stávajících pigmentových névů.



Autor: prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA
předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP
Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha