Chcete mít krásně vypnutou pleť bez vrásek, kvalitní vlasy a nehty, pružné šlachy a pevné kosti? Potřebujete dostatek kolagenu. Látky, bez níž by náš organismus nemohl fungovat.

Kolagen se často nazývá elixírem mládí a slýcháme o něm v souvislosti s kosmetikou. Kolagen vypíná pokožku, zajišťuje její správnou vlhkost a pružnost, zmírňuje celulitidu, prostě vizuálně omlazuje. Jakoby nám pomáhal zastavit stárnutí a záviselo na něm, jak budeme vypadat.

Co to je kolagen?

Kolagen je vláknitá, ve vodě nerozpustná bílkovina. Představuje 70 % bílkovin v pokožce a více než 30 % všech bílkovin v našem těle. Aby nebyl lidský organismus, tvořený ze 70 % vodou, téměř v kapalném skupenství, je pro něj kolagen naprosto nepostradatelný. Nachází se v tkáních, jakými jsou chrupavky, šlachy, kosti, zuby, dásně, kůže, stěny cév, oční rohovka a zajišťuje jim ideální vlastnosti. Deficit kolagenu odhalíme nejen podle viditelných příznaků stárnutí, ale především z funkce pohybového aparátu. Jeho nedostatek se projeví na kvalitě kloubní chrupavky, která ztrácí svou pevnost a pružnost a dochází k její destrukci.

Doplňovat kolagen se vyplatí

Aby se v těle tvořil kolagen, potřebujeme dostatečné množství aminokyselin. Náš běžný jídelníček však uspokojivý zdroj kolagenních aminokyselin neposkytuje, a proto se vyplatí obohatit stravu třeba o želatinu. Čistá, lehce stravitelná bílkovina, obsahující aminokyseliny, se připravuje hlavně z hovězích a vepřových kůží, pojivových tkání a kostí. Ze zvířecího kolagenu se vyrábí potravinářská želatina, kterou můžeme zakoupit k přípravě dezertů, sulců, tlačenek, huspenin, krémů a dalších pochoutek. Ve vodě se horkem rozpouští, při chladnutí opět tuhne a je podobná kolagenu, ze kterého vzniká, takže velmi dobře poslouží nejen k ochraně kloubních chrupavek a vazů, ale i pro celkovou regeneraci našeho organismu.

Nejen „gumoví medvídci“

Populární cukrovinka - želatinoví medvídci - vzniká z potravinářské želatiny, která se vyrábí vyvařením vepřových surovin bohatých na kolagen. Želatina se rovněž získává i z některých druhů ryb. Tvorbu kolagenu však nemusíme podporovat pouze přípravky živočišného původu, neboť jej obsahují i ruduchy – červené mořské řasy. Z rostlinné říše získává stále větší popularitu také pupečník asijský - Centella asiatica, který roste v horských bažinatých oblastech, zejména v Asii v oblasti Indie a Číny, dále v Austrálii a v jižní Africe. Obsahuje tzv. triterpeny, které zvyšují tvorbu kolagenu v kostech a chrupavkách, kde zlepšují pružnost a napomáhají zlepšení periferního krevního oběhu. Navíc stěny cév vlivem aktivních látek z pupečníku zesilují a jsou ohebnější. Zároveň přispívá k posílení paměti a zlepšení koncentrace.

Dostatečné množství z potravin nezískáte

Ačkoliv existuje řada přírodních zdrojů kolagenu, jeho obsah v potravinách rozhodně pro udržování dostatečného množství v těle nestačí. V ideálním případě byste museli sníst například vývar z kamionu vepřových nožiček. Proto je výhodnější sáhnout po některém přípravku, ve kterém je kolagen podstatně koncentrovanější.

V lékárnách se nabízí dostatečné množství prostředků s kolagenem jak pro kosmetické účely (krémy, pleťové masky), tak pro regeneraci chrupavek kloubů a pro ochranu pohybového aparátu. „V kloubních chrupavkách se nachází tzv. kolagen II. typu, takže nejúčinnější jsou přípravky, které ho obsahují. Účinek nespočívá v tom, že bychom kolagen prostřednictvím preparátu dodali přímo do chrupavky kloubu, ale působí přeneseně přes buňky imunitního systému ve střevě,“ vysvětluje MUDr. Eduard Šťastný z ortopedické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Kolagenem dobře nasycená chrupavka je mnohem odolnější vůči nárazům, které musí snášet třeba při běhu či skákání. Samozřejmě je dostatek pohybu zdravý, nedoporučuje se však, aby byl jednostranný a pro nosné klouby zatěžující. V kombinaci s vhodným stravováním, při rozumné váze a s obohacením jídelníčku o kolagen, si můžeme nejen udržet dlouhodobě mladistvý vzhled, ale zároveň zpomalit opotřebení pohybového aparátu. K opotřebení kloubní chrupavky totiž dochází už po ukončení vývoje organismu, tedy kolem osmnáctých narozenin člověka.