O restauracích u nás máme bohužel spíše negativní mínění, které se naštěstí snaží zmírnit tu a tam pár skutečných profesionálů ve svém oboru.
Přestože většina lidí má povědomí, co a jak by mělo vypadat, většinou se číšník pravdu od hosta nedozví. Často se sice hosta ani nezeptá, zda mu chutnalo - asi tuší proč..., ale i když už otázku položí, host zpravidla kritiku ponechá až při cestě z podniku. Možná je to pro nás typické, i když si jinak stěžovat dokážeme docela často, pravdu říct otevřeně vždy nedokážeme. Možná se to nehodí při rodinné oslavě, aby se hostitelka neurazila, ale za placenou službu od profesionála bychom měli žádat minimálně standardní obsluhu a pokrm. Ano, i úsměv by měl být v ceně.
Problém možná bude v tom, že jako standard jsem přijali za své čínské pexeso. Kdo ještě neví, o čem je řeč, ať se ve své obci rozhlédne pozorně po gastronomických obrázcích dvaceti čínských jídel, které právě svým uspořádáním a podobností pexeso připomínají.
Dalším standardem, který jsme ochotni tolerovat, je tlustý jídelní lístek, kde při několika desítkách, mnohdy i stovce položek, je zaručené, že jídlo asi nebude vždy čerstvé. Umíte si představit jen to množství otevřených konzerv např. s ovocem, aby kuře obohatil nejen sýr, ale i broskvička, na kterou Češi od 80. let nedají dopustit, ač už je rok 2012.
Po jídle by měl následovat desert jako sladká tečka. Ovšem když vám dortík ozdobí rostlinnou šlehačkou ve spreji, bude doufám tečka za návštěvou podobného podniku.
Nenechme si dobrou svíčkovou znetvořit dříve tradičními terčíky, kdy plátek citronu vlastně znamená, že kuchař neumí dochutit omáčku a kopeček šlehačky ze spreje se při cestě z kuchyně na váš stůl promění v rozteklou hmotu, která zničí pracně připravovanou smetanovou omáčku.
Záleží ale pouze na nás, jak dlouho nám bude ještě trvat, než budeme platit nejen za kvantitu, ale i za kvalitu.
Autor:pppeettrr