Asi nejlepší příklad toho, jak pracují volné radikály, je rozkrojené jablko. Určitě víte, že když rozpůlíte jablko, po nějaké době zhnědne strana, kudy byl veden řez – je tomu tak proto, že došlo ke kontaktu s kyslíkem, tedy k oxidaci. Na buňkách organismu se sice oxidace neprojevuje změnou barvy buňky, zase však urychluje její stárnutí a při dlouhodobém působení má negativní vliv na náš celkový zdravotní stav. Jde tedy vlastně o přirozený biologický proces, kterému se naše tělo brání pomocí takzvaných antioxidantů.

Blahodárný účinek antioxidantů spočívá především ve zpomalení procesu oxidace (potažmo stárnutí – ovšem stárnutí, které nesouvisí s věkem a které nesmíme zaměňovat ani se stárnutím kůže, jehož následkem rovněž dochází ke ztrátě elasticity kůže).
Naše tělo se při svém boji proti volným radikálům může obrátit na dva typy antioxidantů:
· určité typy enzymů, které si organismus sám vyrábí (například kyselina lipoová nebo koenzym Q10);
· antioxidanty přijaté ze stravy.
Nejbohatším zdrojem antioxidantů je strava rostlinného původu, především tedy ovoce a zelenina, přičemž množství antioxidantů závisí jednak na podmínkách zrání (klima, množství slunečních paprsků apod.), a jednak na podmínkách skladování. Skladování v pozměněném klimatu může množství některých antioxidantů snížit a jiných naopak zvýšit. Navíc antioxidační účinky mohou být ovlivněny způsobem přípravy – je rozdíl, zda ovoce či zeleninu jíme syrovou, vařenou, se slupkou nebo bez slupky. Obecně platí, že v syrovém stavu se zachovává nejvíce antioxidantů, ovšem někdy může vařením naopak dojít ke zvýšení antioxidačního potenciálu. Druhý zmíněný případ se týká například rajčatového protlaku s velmi vysokým obsahem lykopenu (potravinový kartenoid a významný antioxidant).
O možnostech bojovat s volnými radikály mnohé napoví i barva potraviny – zmíněný lykopen je červeným barvivem v rajčatech, betakaroten zase stojí za oranžovou barvou manga, mrkve nebo dýně, sloučeniny síry se zase starají bílou barvu cibule nebo česneku, lutein se pozná podle žlutozeleného zabarvení.
V boji proti nemocem
Jestliže tedy oxidace může mít za následek stárnutí buněk a jejich odumření, lze z toho vyvodit, že dostatečný přísun antioxidantů bude působit opačně. Řada studií dokázala, že tomu tak skutečně je a že s pomocí antioxidantů je možné snížit riziko například následujících onemocnění:· kardiovaskulární choroby. V tomto případě funkce antioxidantů spočívá v tom, že působí protizánětlivě, redukují trombózu a brání adhezi buněk.
· některé druhy rakoviny. Především rakovina ústní dutiny, žaludku, jícnu, hltanu, plic, děložní sliznice a pankreatu. Antioxidanty vychytávají volné radikály, přičemž zároveň neutralizují toxické sloučeniny a tlumí oxidační působení na DNA.
· některá neurodegenerativní onemocnění. Touto problematikou se zabývá takzvaná Rotterdamská studie, která se mimo jiné pokusila prokázat vztah mezi přísunem antioxidantů ze stravy a Alzheimerovou chorobou.
Pozor na potravinové doplňky!

Kromě toho bylo prokázáno, že nadměrný přísun antioxidantů (což je v podstatě nemožné v rámci přirozené výživy) může mít přesně opačný efekt, totiž ten, že antioxidant se může přeměnit ve volné radikály (prooxidanty). Například příliš mnoho karotenu zvyšuje riziko rakoviny plic u kuřáků (místo aby docházelo k jeho snížení).
Závěrem tedy – než se uchylovat k náhradním zdrojům antioxidantů, je lepší je přijímat v rámci normální stravy, která by tedy měla být vyvážená a pestrá, bohatá na ovoce a zeleninu, čímž navíc zajistíme i přísun dalších živin důležitých pro správné fungování organismu.
Základní antioxidanty a jejich zdroje v potravě
(Antioxidant = Potraviny)Vitamín C a E, tokoferol, kyselina listová, karotenoidy
= kiwi, citrusy, jalovec, petržel, mrkev, rajčata, špenát, kukuřice, rostlinný olej, okurka, sojové klíčky a další
Minerály: měď, zinek, selen
= maso, mléčné výrobky, cereálie, zelenina, paraořechy a další
Enzymy: lipoová kyselina, koenzym Q10
= maso (především vnitřnosti jako játra nebo srdce), ryby
Rostlinné sloučeniny: sloučeniny síry, fytoestrogeny, flavonoidy, lykopen, třísloviny (taniny), glukosinoláty
= cibule, česnek, petržel, soja, pšenice, jalovec, lněné semínko, rybíz, brusinky, olivy, kakao, pomeranče, hrušky, broskve, čaj, rajčata, červené víno, rozinky a další
Čtěte také články:
Kiwi dělá divy, aneb něco rostlině Actinidia
Kiwi dělá divy, aneb o pěstování a zpracování