Aktivní versus pasivní kouření

V tabákovém kouři bylo odhaleno přes šedesát látek s karcinogenními účinky. Tyto látky jsou obsaženy přímo v tabáku nebo vznikají během hoření. Vyskytují se převážně jako malé částečky a jsou to látky jak organického, tak anorganického původu. Samotný tabákový kouř je zařazen do seznamu karcinogenů třídy I A, tedy nejvyšší nebezpečnosti.

Aktivní kouření

Aktivní kouření má neblahý vliv na zdraví kuřáka. Významně se podílí na vzniku mnoha nemocí, nebo je dokonce přímo zapříčiňuje. Ovlivňuje také ještě nenarozený plod, ohrožuje děti i dospělé.

Mezi zhoubné nádory postihující kuřáky patří nejen ty plicní, ale i nádory v ústní dutině, nádory slinivky břišní, děložního čípku, ledvin a močového měchýře, střev a konečníku. Kouření výrazně urychluje rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen). Důsledkem jsou mozkové cévní příhody a srdeční infarkty.

Kouření má vliv na drobné tepénky kůže, čímž podstatně urychluje zevní projevy jejího stárnutí. Důsledkem kouření se zhoršuje pružnost pleti, zmenšuje se přirozená schopnost optimální hydratace, tvoří se více vrásek, pleť povadne a je našedlá.

Mezi další nemoci a poruchy, které kuřáci obvykle mívají, můžeme zařadit:

 -  vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku
 -  dřívější rozvoj šedého zákalu a stařecké hluchoty
 -  poruchu potence a plodnosti u mužů
 -  menstruační obtíže či neplodnost u žen
 -  zhoršené hojení ran

Pasivní kouření

Jedná se o nedobrovolné kouření spojené s pobytem v uzavřeném, ale i otevřeném prostoru s kuřákem. Kouř vdechovaný při pasivním kouření pochází jednak z doutnajícího konce cigarety mezi dvěma potáhnutími a jednak je vydechován kuřákem. Na pasivní kouření zemře v ČR ročně až 2 000 lidí.

Inhalace tabákového kouře vede zejména: k psychosomatickým poruchám, ke zhoršení chronických onemocnění, k urychlení civilizačních chorob, jako jsou nádory a srdečně-cévní onemocnění a k opoždění vývoje dítěte.