Nespravedlnost, které lze těžko zabránit
Vysvětlení nabízí studie vědců z Univerzity Jižní Kalifornie publikovaná v říjnovém vydání časopisu Journal of Developmental Origins of Health and Disease. Lidé vystavení chřipce typu A(H1N1) mají prý již během nitroděložního vývoje výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou mít v pozdějším životě nějaké srdečně-cévní onemocnění. Podle profesora Caleba Finche může i lehká chřipka matky ovlivnit vývoj dítěte a do budoucna i jeho zdraví.
Rozhodující druhý či třetí trimestr
Finch a jeho tým z Univerzity Jižní Kalifornie prozkoumali přes 100 tisíc lidí narozených v roce 1918, kdy ve Spojených státech řádila pandemická chřipka. Zjistili, že muži narození v prvních měsících roku 1919 měli po dosažení šedesáti let věku o 23,1 % vyšší pravděpodobnost onemocnění srdce než zbytek populace. Jejich matky byly tedy v druhém nebo třetím trimestru (trimestr – jedna třetina období těhotenství), když epidemie chřipky v USA vrcholila.
Ženy jsou na tom o něco lépe
Ženy narozené ve stejné době výrazně zvýšené riziko neměly. Jinak tomu ale bylo u žen, které byly vystaveny chřipce již během prvního trimestru. Ty měly pravděpodobnost srdečně-cévního onemocnění v pozdějším životě o 17 % vyšší než běžná populace.
Autoři studie odhalili i jednu zajímavost. Z vojenských záznamů z druhé
světové války zjistili výšku 2,7 milionu mužů narozených mezi lety 1915
a 1922. Ze záznamů vyplynulo, že průměrná výška mužů se každý rok
zvyšovala. Výjimkou však bylo období, kdy v USA propukla pandemická
chřipka.
Zdroj: Kardiochirurgie.cz
Gabriela Straková
ChytráŽena.cz