Když vás často bolí záda, je vám drahá každá rada

Více než 70 % lidí alespoň jednou v životě pocítí nepříjemnou bolest v kříži. Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé ve věku 35-55 let, přičemž v podstatě nezáleží na pohlaví. Bolest zad nás může ročně přijít na několik tisíc korun a často bývá i příčinou pracovní neschopnosti. Víte tedy, jak se jí bránit?

Bolest v kříži vnímáme jako napětí svalů či strnulost v dolní části zad, zhruba v oblasti boků. Dělí se na specifickou a nespecifickou: specifická může být vyvolána v důsledku nějaké nemoci (infekce, zlomenina, revma apod.), nespecifická představuje zhruba 85 % všech případů a dosud nebyla zjištěna spojitost s formou specifickou. V našem článku se budeme zabývat především nespecifickou bolestí, kam se řadí i náhlé a pravidelné tlaky v bederní oblasti

Špatně identifikovatelné příčiny

Na otázku, co je příčinou bolestí v bedrech, neexistuje jednoznačná odpověď. Vědci se nejvíce shodují na tom, že bolesti mohou být způsobeny nevhodnými pracovními i sportovními aktivitami. Zvýšené riziko také souvisí s faktory jako velká fyzická zátěž nebo nadváha, dále pravidelné činnosti, u nichž se opakuje jeden stejný pohyb, dlouhodobé působení vibrací (například při sezení na traktoru), dlouhé opakované setrvávání ve statické poloze a podobně. Vše může být navíc umocněno stresem, depresemi, úzkostí, nespokojeností v práci atd. A nakonec, pokud jednou bolest zad proděláme, intenzita i závažnost dalších nových bolestí se často zvyšuje.

Ve většině případů však není nutno nalézt příčinu obtíží, protože je možné bolest léčit, aniž by byl znám její původ.

Co s bolestí?

Prognóza léčby bývá většinou dobrá a šance na úplné vyléčení je poměrně velká – bolest i další související obtíže obvykle rychle ustoupí, v 90 % případů to bývá po šesti týdnech. Přesto bychom však neměli přestat být opatrní – v průměru tři čtvrtiny pacientů pociťují po celý následující rok recidivu. Zhruba ve 2 až 7 % případů se pak onemocnění mění v chronické.

Ačkoli je bolest nepříjemná, první rada zní: zůstaňte v pohybu, jak nejvíc to jde. Snažte se vykonávat každodenní činnosti v co největším rozsahu. Nejhorší, co totiž můžete udělat, je být dlouho zcela v klidu. Můžete si tak způsobit zatuhnutí kloubů nebo svalovou atonii (úplné uvolnění svalů). Výzkumy navíc ukázaly, že odpočinek spíš rekonvalescenci prodlužuje, zatímco aktivní život může kromě rychlejšího uzdravení snižovat riziko recidivy.

Jestliže je bolest nejsilnější při práci, můžete se pokusit přizpůsobit si pracoviště – především změnit pracovní polohu. Také byste se měli vyhýbat tomu, abyste zároveň při napětí zádových svalů pohybovali trupem. Nevíte-li, jak na to nebo máte-li nejmenší pochybnosti, nebojte se požádat o radu lékaře.
 

Akutní bolesti zad: hýbejte se!

Jak již bylo řečeno, není nic lepšího než se neustále pohybovat. Pokud je bolest příliš ostrá, můžete zkusit čelit jí paracetamolem, což je analgetikum první třídy. Nepomůže-li to dostatečně, poraďte se s lékařem o užívání léků proti zánětům. Zde však pozor, některé z nich mohou způsobit zažívací potíže. Momentální bolest může snížit nebo dokonce odstranit také vhodná masáž, studené či teplé obklady apod. Stahující korzety přinášejí jen malou úlevu.

Nejlepší je prevence

Bolesti zad jsou jednou z nejběžnějších obtíží. Jak už bylo řečeno, je většinou těžké určit jejich příčinu, navíc chronické bolesti se málokdy natrvalo zbavíme. Je tedy nejlepší zkusit bolestem předcházet. Zde uvádíme několik rad, které by vám mohly pomoci záda šetřit:
·   Snažte se pravidelně cvičit, abyste tělo udržovali v dobré kondici.
·   Zkuste pracovat co nejblíže těla – musíte-li zvednout nějaký předmět, nečiňte tak s nataženýma rukama.
·   Jestliže musíte zvednout těžký náklad, dřepněte si a snažte se držet záda stále rovná.
·   Při vstávání z postele se nejprve převalte na bok, poté spusťte nohy z postele na zem, pomocí ramene zvedněte tělo a poté pomalu vstaňte. Opačný proces opakujte, když uléháte.
·   Vyhýbejte se pohybům, při kterých se otáčíte v pase a zároveň ohýbáte záda.

 

Au, to bolí

Bolest je signál, který tělo vysílá ve chvíli, kdy něco funguje špatně. Jakmile chemické, mechanické nebo termické (zranění, horko) podněty aktivují určité receptory, tyto vyšlou do mozku  prostřednictvím nervových vláken znamení a my pocítíme bolest. K ní může dojít i tehdy, je-li poškozen nějaký nerv.

Bolest je pouze tělesným jevem. Až do poloviny 20.století vládlo přesvědčení, že psychika má velký vliv na to, do jaké míry bolest cítíme. Zkuste si malý test: zavřete oči a soustřeďte se na oblast beder. Po nějaké době si skutečně začnete tuto oblast reálně uvědomovat. Dokonce začnete bedra jakoby pociťovat. A pokud ještě nějakou dobu vydržíte, je velmi pravděpodobné, že se toto vědomí změní v nepříjemné pocity – vaše myšlenky soustředěné na bederní oblast vyprovokují lehké pocítění bolesti.