Lidské tělo je tvořeno z velké části vodou. Čím je člověk mladší, tím větší podíl v jeho těle voda zaujímá – zatímco u seniorů je to 45 % a u dospělých okolo 50 %, u dětí je procento vody daleko vyšší a u kojenců dosahuje dokonce až 85 %. Protože je dětské tělo tvořeno vyšším podílem vody než tělo dospělého, je daleko citlivější na její ztráty. Stejně velká ztráta tekutin může být pro dospělého naprosto normální, ale pro dítě může mít nedozírné následky.
V případě nedostatečného příjmu tekutin se zpravidla objevuje žízeň. U malých dětí nebo naopak u starších lidí se však pocit žízně nemusí projevit naplno, proto je důležité jejich pitný režim hlídat a tekutiny jim opakovaně nabízet. Potřeba tekutin, kterými se rozumí veškeré tekutiny včetně těch v potravinách, se u dětí a dospělých liší. Dá se říci, že se s věkem snižuje.
Opravdu pijete dost?
věková skupina |
doporučené denní množství přijatých tekutin |
novorozenci |
90-150 ml/1 kg tělesné váhy |
kojenci 1-12 měsíců |
150-120 ml/1 kg tělesné váhy |
děti do 6 let |
1 000 ml + 50 ml na každý kilogram nad 10 kg tělesné váhy |
děti 7-15 let |
1 500 ml + 20 ml na každý kilogram nad 20 kg tělesné váhy |
dospělí |
2 500 ml a více |
Příjem tekutin by měl být rozdělený rovnoměrně do menších dávek během celého dne – není dobré vypít doporučené množství tekutin během časově krátkého úseku, protože pak jsou kladeny zvýšené nároky na orgány, které musí tekutiny zpracovat. Nedostatek tekutin u dětí může způsobit v průběhu dne únavu, bolesti hlavy, vyčerpanost nebo nepozornost ve škole. V případě dlouhodobějšího nedostatku tekutin však může dojít i k onemocněním ledvin a k celkovému kolapsu organizmu. Důležitá je také správná teplota nápojů podávaných dětem – obecně platí, že by měly být přiměřeně teplé, tj. asi 20-25 °C. Vychlazené nebo naopak velmi horké nápoje nejsou pro organizmus příliš vhodné, protože se tělo může s výrazným tepelným rozdílem hůře vyrovnávat.
Co ano a co ne…
Výběr nápojů souvisí s věkem, zdravotním stavem, životosprávou a pohybovou aktivitou dítěte. Základ každého pitného režimu by měla tvořit neperlivá voda, nad ostatními nápoji podávanými dětem by rodiče měli přemýšlet. Měli by se vyvarovat levných limonád, které sice mívají přitažlivý obal a relativně slušnou cenu, ale této ceně bohužel odpovídá i jejich kvalita. Velká spotřeba těchto nápojů může vést až k nadváze. Pro pitný režim dětí není vhodné ani velké množství minerální vody, silného černého čaje nebo černé kávy, bylinkové čaje, které mají vysloveně léčebné účinky, ovocné džusy a šťávy s přidaným cukrem, konzervanty a umělými barvivy a samozřejmě alkoholické nápoje.
Co tedy dětem podávat? U kojenců je to jednoduché, protože jejich pitný režim je pokryt kojením. Batolata by měla pít doporučená mléka, obyčejnou kojeneckou vodu nebo dětský, co nejméně slazený čaj. Děti od 3 let mohou střídat vodu s ovocnými čaji, kvalitními nápoji pro děti bez konzervantů a umělých barviv nebo 100% džusy bez přidaného cukru.
Jak je to s džusy?
Džusy podávané dětem by měly být opravdu jen ty kvalitní, tedy s vysokým podílem ovoce a vitamínů, bez přítomnosti konzervantů, umělých barviv a sladidel, ideálně bez přidaného cukru. Takové džusy jsou sice dražší, ale je to cena úměrná kvalitě, která se s přeslazenými obarvenými limonádami nedá vůbec srovnávat. Protože kvalitní džusy obsahují vysoký podíl ovoce, obsahují tomu odpovídající množství cukru, na které by měl být brán zřetel
při zařazování džusů do jídelníčku dětí. Pokud džus nezředíme vodou, můžeme ho dětem podávat třeba jako zdravou svačinku místo jedné z pěti doporučovaných porcí ovoce a zeleniny denně. Ředěné džusy jsou vhodnější pro pitný režim a mohou je pít i děti bojující s nadváhou.
MUDr. Alexandra Moravcová
dětská obezitoložka a endokrinoložka
ChytráŽena.cz