Mají-li džusy našemu zdraví prospívat, musí být kvalitní, bez konzervantů, umělých aromat a barviv. Kvalitu džusů určují v první řadě suroviny použité k jejich výrobě, jejichž kvalitu si renomovaní výrobci džusů pravidelně ověřují. V případě značkových džusů se také můžeme spolehnout na údaj o obsahu vitamínů – ten, který je uvedený na obalu, musí navíc platit po celou dobu deklarované trvanlivosti džusu.
Není džus jako džus!
Ne všechno, čemu říkáme džus, je opravdu džus – z hlediska legislativy se nealkoholické nápoje s obsahem ovoce nebo zeleniny rozdělují do čtyř skupin:
Ovocná šťáva má 100% podíl ovocné nebo zeleninové složky a může být označena jako džus. Může obsahovat přírodní cukry, vitamíny, minerály a např. kyselinu citrónovou. Co naopak obsahovat nesmí, to jsou konzervanty, sladidla, barviva atd.
Ovocný nektar je nápoj s nižším než 100% podílem ovocné nebo zeleninové složky – dolní hranice se pohybuje kolem 25 %. Nektary mohou být doslazovány a mohou být obohaceny o vitamíny a minerály, ale nesmí obsahovat barviva, konzervanty atd.
Ovocný nápoj má podíl ovoce nebo zeleniny nižší, než je stanoveno pro nektar, tzn. obvykle pod 25 % hranicí. Ovocné nápoje už mohou obsahovat také přídatné látky (například konzervanty, barviva, aromata).
Ovocná limonáda obsahuje zpravidla jen velmi malé množství ovocné složky a bývá sycená oxidem uhličitým. Stejně jako ovocné nápoje může obsahovat přídatné látky. Označení „nápoj s příchutí“ znamená, že výrobek neobsahuje žádnou ovocnou složku.
Jaký výrobek držíme v ruce zpravidla na první pohled nepoznáme. Název ovoce, ze kterého je nápoj vyroben, nám o jeho koncentraci obvykle nic neprozradí. Musíme si tedy dobře prohlédnout zadní stranu obalu.
Trvanlivost bez konzervantů…
… je zajištěna především pasterizací, tedy tepelnou úpravou výrobku, která zneškodňuje enzymy ve šťávě, a tím brání škodlivým mikroorganizmům v působení. Pasterizovaná šťáva se pak plní za aseptických podmínek do sterilního obalu.
Na trvanlivost džusů má ovšem vliv i to, jak s nimi zacházíme. Po otevření působí na džusy a spol. různé faktory, zejména zvýšená teplota a kyslík, které zkracují trvanlivost těchto produktů. Po otevření je proto vhodné džus co nejdříve vypít a v každém případě skladovat v ledničce, nejdéle však 48 hodin. Další doporučení uvádějí výrobci na obalech.
Podle čeho džusy vybírat?
Podle obsahu chemických látek, protože džusy bez konzervantů, umělých aromat a barviv jsou kvalitnější a prospívají našemu zdraví.
Podle podílu ovocné složky, protože džusem s vysokým obsahem ovoce nebo zeleniny můžeme nahradit jednu z pěti doporučovaných porcí ovoce a zeleniny denně, zatímco nápoj s nižším ovocným podílem je ideální pro náš pitný režim.
Podle obsahu dužiny, protože dužina napomáhá správnému procesu trávení a zažívání.
Podle nutričních hodnot, protože pak nepřekročíme svůj denní energetický příjem, doplníme tělo vitamíny a budeme fit.
Podle data výroby, protože přírodní vitamíny, které nejsou do džusu přidané a jejichž množství na obalu obvykle ani nenajdeme, se časem vytrácí, a tak džusy s novějším datem spotřeby obsahují přírodních vitamínů více než ty se starším datem spotřeby.
Zajímavosti ze zákulisí…
K nejoblíbenějším příchutím džusů mezi českými spotřebiteli patří pomeranč, multivitamín a jablko.
Ovoce, z něhož se vyrábějí kvalitní džusy, pochází z celého světa – například pomeranče z Brazílie, jablka z Číny nebo broskve z Chile…
K výrobě jednoho litru pomerančového džusu je potřeba zhruba 2,5 kg pomerančů, k výrobě jednoho litru jablečného džusu přibližně 2 kg jablek.
Převážná většina džusů, nektary a další ovocné nápoje se však nevyrábí přímo z ovoce, ale z ovocných koncentrátů (renomovaní výrobci si opět dávají záležet na jejich kvalitě).
Kromě těchto koncentrátů ovšem existují ještě tak zvané pulp wash, což jsou levnější šizené koncentráty. Připravují se z vylisované ovocné dužiny, ke které se přidá voda, znovu se vylisuje a pak přimíchá do standardního koncentrátu.
Jiří Heczko
generální ředitel Maspex Slovakia
ChytráŽena.cz