Mléko obsahuje především vápník ve snadno vstřebatelné formě. Právě vápníku má přitom česká populace, zejména děti a dospívající, v jídelníčku závažný nedostatek. Paradoxně moderní způsob života má za následek větší spotřebu tohoto důležitého prvku. Vstřebávání vápníku ze střeva totiž ovlivňuje spousta proměněných, mezi nepříznivé vlivy se řadí oblíbené džusy a ovocné šťávy či nápoje obsahující kofein a třísloviny (především pak káva nebo čaj). Dalšími významnými determinanty v negativním slova smyslu jsou konzumace alkoholu nebo kouření.
Zvláště u dětí a dospívajících by se mělo dbát na pravidelný přísun mléka, protože právě v tomto období rostou kosti. Pokud by nebylo k dispozici dostatek vápníku, jakožto základního stavebního prvku, není možno počítat s maximálním obsahem minerálních látek. Malou spotřebou mléka v tomto vývojovém stupni si navíc lidé zadělávají na problémy v dospělosti. Postupně klesající obsah minerálních látek v kostech totiž urychluje nástup osteoporózy, onemocnění, které má dle ověřených průzkumů svůj původ právě v mládí vlivem malé spotřeby vápníku. Není náhodou, že dnes jsou nejvíce ohroženou skupinou senioři, kteří si svou kostru zakládali v hubených poválečných letech.
Ani přes důležitost konzumace mléka v dětských letech by jeho spotřebu neměli podcenit ani starší lidé. Dostatečným příjmem vápníku totiž mohou zpomalit nástup zmiňované osteoporózy, případně významnou měrou její průběh pozitivně ovlivnit. Jednou z nejvíce ohrožených skupin jsou například ženy v menopauze, protože z důvodu ukončení hormonální činnosti vaječníků končí produkce estrogenů a jejich pozitivního vlivu na metabolismus kostí. Dochází k častým zlomeninám, především v kyčlích, zápěstí a obratlích.
Neobstojí ani častý argument odpůrců mléka o vysokém obsahu tuku a cholesterolu v této potravině.
Například MUDr. Bohumil Turek CSc. ze státního zdravotnického ústavu říká: „Plnotučné mléko obsahuje 110 až 140 mg cholesterolu v 1 litru, nízkotučná mléka zhruba o tolik méně, o kolik je snížen podíl tuku v mléce. Znovu je však nutno upozornit na to, že mléko nemá žádný vliv na zvyšování hladiny cholesterolu, dokonce mléko s dvouprocentním obsahem tuku cholesterol v krvi snižuje. Výraznější vliv na snížení hladiny cholesterolu v krvi mají také netučné zakysané mléčné výrobky. Na tomto efektu se podílejí též mikrobiální buňky mléčných kultur, ať živé či mrtvé, na jejichž povrch se váže cholesterol a vylučuje se ze střeva.“
V současné chvíli příjem mléka u české populace klesá, což je dáno stylem stravování i určitou špatnou image mléka v očích mladé generace. V době řetězců rychlého občerstvení a obliby sladkých nápojů považují mnozí konzumaci mléka jako projev určit dětinskosti. U dětí je přitom velmi důležité nejen dodržení doporučené spotřeby mléka a mléčných výrobků, ale také pravidelná spotřeba, která v organismu vytváří potřebný návyk.
Naše tělo si totiž z mléka zdaleka nabere jen zmiňovaný vápník, ale také draslík, sodík, hořčík i fosfor. Mléko je zdrojem nepostradatelných stopových prvků, obsahuje zinek, měď a selen, které jsou důležité pro různé metabolické funkce a obranyschopnost organismu. Najdeme v něm také jód a celou škálu vitamínů zahrnující např. B2, B12, D i C.
Je samozřejmé, že konzumace mléka musí probíhat s rozumem, všeho moc škodí. Je třeba si především uvědomit, že mléko není ideálním nápojem na zahnání žízně, z podstaty svého složení má především sytící charakter. Pokud však přistupujeme k mléku s respektem a s vědomím jeho specifik, může nám v životě hodně pomoci.
Kdysi Winston Churchill řekl: „Neexistuje lepší investice, než dát dětem mléko." Po stručném výčtu pozitivních účinků mléka mu nelze než dát za pravdu.
Autor: Mgr. Pavel Pillár