Již koncem října nás opět čeká změna času z letního na zimní. Střídání světla a tmy řídí lidský biorytmus organismu. Faktory měnícího se počasí, menší přísuny slunečního světla v zimním období a mnoho dalších změn, které často přispívají ke zvýšené citlivosti, podzimní či zimní únavě a někdy i depresím.

Denní rytmy jsou člověku vrozené a přetrvávají i ve stálé tmě. Cirkadiální rytmus (tedy 24 hodinový cyklus střídání světla a tmy) řídí náš lidský biorytmus pomocí tzv. vnitřních hodin v mozku. Každý den však mají tyto naše hodiny tendenci se o 12 minut zpožďovat, proto by měla být změna letního času na zimní bezbolestná.

Změna letního času na zimní

Náročnější situací pro organizmus je změna času na jaře - zimního času an letní, kdy se musí organizmus tzv. "předbíhat". V období změn času se ordinace lékařů plní pacienty, kteří si stěžují na pokles výkonnosti, nespavost, únavu a špatnou náladu. Ve většině případů se jedná o tzv. sezónní afektivní poruchu. Tato porucha nesouvisí se změnou času jako takovou.

Souvisí s poklesem slunečního svitu v podzimním a zimním období, dále se změnou charakteru počasí a se zvýšenou citlivostí nervové soustavy vůči zátěži. Ověřenou a často navrhovanou léčbou je respektování biologických potřeb lidského organizmu.

Příroda nás v zimě navádí k tomu, abychom déle spali, ale my naopak svítíme, sledujeme televizi, pracujeme stejně intenzivně jako v létě, naše města šíří světelný smog, který naše biorytmy narušuje. Z tohoto hlediska je změna letního času na zimní vlastně naopak změnou prospěšnou. Vždyť naše babičky také vstávaly s ranním rozbřeskem.

Změna letního času je stanovena na víkendovou noc v neděli 31. 10. 2010.  Naše hodinky si ve tři hodiny v noci posuneme zpět na dvě hodiny.

Zdroj: Dobrý-spánek.cz

Vendi V.
Chytrá Žena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout