Způsoby výchovy

Výchovou rozumíme záměrné působení rodičů, učitelů, atd... na děti, které směřuje k cíli – rozvinutí určité vlastnosti, názoru, postoje, hodnot. Využívá k tomu výchovných prostředků a metod, které jsou založeny na  zkušenostech, tradici i  na vědeckých poznatcích.

Výchova dítěte je bezesporu složitá, jedná se o „běh na dlouhou trať“. Každé dítě je jiné a stejně tak se liší dospělí – rodiče, pedagogové. K výchově přistupujeme odlišně a nelze jednoznačně říct, co je a co není v dané situaci správné. Často jde mnoha prostředky dosáhnout týchž – nebo podobných výsledků. Podle celkového charakteru rozlišujeme několik způsobů – stylů výchovy:

Autokratický způsob (= autoritativní, dominantní) – dospělý převážně rozkazuje, hrozí a trestá, málo respektuje přání a potřeby dětí, poskytuje jim minimum samostatnosti a iniciativy. Děti bývají napjaté, často mezi vrstevníky dominantní až agresivní. Vyžadují pochvalu a uznání, snaží se upoutat pozornost.

Slabé řízení (= liberální výchova) - dospělý řídí dítě málo nebo vůbec. Neklade přímé požadavky. V složitých situacích to bývá postup méně škodlivý než postup autokratický, dítě však postrádá hranice a normy. Často pak nechápe, že v kolektivu s jiným způsobem vedení je třeba respektovat pravidla.

Sociálně integrační řízení (= demokratické) dospělý dává méně příkazů a podporuje iniciativu dítěte, vychovává příkladem spíše než tresty a zákazy. Dítě se zapojuje do činnosti skupiny, samo podává návrhy a podobně. Základním prvkem tohoto stylu výchovy je porozumění, vyváženost a pro dítě pocit bezpečí. Sociálně integrační řízení podporuje v přirozené míře sebevědomí dítěte, pochopení vlastních možností, nadání i kladného přístupu k životu.

Způsoby výchovy se liší v závislosti na historickém období, kultuře, zvyklostech dané komunity i názorech a zkušenostech vychovatelů. V minulosti převládal autokratický způsob, dnes je za nejefektivnější považován způsob demokratický. USA jsou proslulé tzv. „americkou výchovou“, tedy liberální, Němci naopak inklinují k větší disciplíně. Pro muslimské země je typické „5 P – do 5 let jako s princem, do 15 jako s pacholkem, od 15 jako s přítelem“. Děti přirozeně očekávají autokratický postup výchovy, dospělí pro ně představují autoritu. Výchova se neobejde bez určité míry dominantních forem – příkazů, napomenutí, potrestání apod. – jde však o to, aby dominantní formy nepřevažovaly a nedusily v dítěti jeho samostatný rozvoj.

Agrant - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10