Sešly jsme se na vlakovém nádraží, kde už stál vlak. Tak jsme do něho nasedly a čekaly jsme až pojedeme. Bohužel vlak měl zpoždění, no a tak jsme čekaly než pojedeme. Během chvíle se ve vagonu otevřely dveře a přisedl si k nám jeden pán. Už od pohledu se mi nezdál. A tak jsem se otočila směrem k oknu a dělala, že tam vůbec není.
Vtom ale vidím Markétu, jak mně něco naznačuje. Ale nebrala jsem to na vědomí. Když vtom po chvilce slyším: "já už to nevydržím," řekl ten pán vedle mě. Podívám se na Markétu a vidím zděšený výraz. V tom stejným okamžiku se otočím na pána vedle a vidím, jak si šahá mezi nohy. A tak prohlásím: "Vypadni, ty prase." Jako puberťačka jsem moc slušná nebyla, co se slov týče. Ale kdybych to sem měla napsat, pár z Vás by se zhrozilo :-D. Ten podivný muž se zvedl a myslela jsem, že je na odchodu; místo toho si našel lepší způsob, jak nás otravovat.
Vyšel z vagónu, otevřel dveře na záchod a začal tam masturbovat přímo před našima očima. To vám povím, byl to vrchol. Rozčilovalo mě to, jak tak starej chlap - jako můj táta - chodí a otravuje mladé holky ve vlaku, a tak raději jsem si sedla vedle Markéty, abych ho neviděla. Už jsem myslela, že to máme za sebou, ale ne, zas se ukázal. V tom momentě už se nedalo nic dělat než jen nadávat a postavit se.
Vtom ale vidím Markétu, jak mně něco naznačuje. Ale nebrala jsem to na vědomí. Když vtom po chvilce slyším: "já už to nevydržím," řekl ten pán vedle mě. Podívám se na Markétu a vidím zděšený výraz. V tom stejným okamžiku se otočím na pána vedle a vidím, jak si šahá mezi nohy. A tak prohlásím: "Vypadni, ty prase." Jako puberťačka jsem moc slušná nebyla, co se slov týče. Ale kdybych to sem měla napsat, pár z Vás by se zhrozilo :-D. Ten podivný muž se zvedl a myslela jsem, že je na odchodu; místo toho si našel lepší způsob, jak nás otravovat.
Vyšel z vagónu, otevřel dveře na záchod a začal tam masturbovat přímo před našima očima. To vám povím, byl to vrchol. Rozčilovalo mě to, jak tak starej chlap - jako můj táta - chodí a otravuje mladé holky ve vlaku, a tak raději jsem si sedla vedle Markéty, abych ho neviděla. Už jsem myslela, že to máme za sebou, ale ne, zas se ukázal. V tom momentě už se nedalo nic dělat než jen nadávat a postavit se.
Kdyby aspoň tenkrát někdo z vagónu, co tam seděl a věděl, že se takového něco děje, postavil a řekl tomu chlapovi, že se nestydí, nebo aspoň něco někdo kdyby řekl, bylo by to lepší. Aspoň můžem říct, že další cesty vlakem už byly naprosto při starém jako vždy.
Teď po těch letech, když si s Markétou sedneme a vzpomeneme si na to, musíme se smát...
Jen můžu říct za nás za obě, že nikdy na takovou cestu vlakem nezapomeneme :-D... Vím, že se směji, ale bylo to opravdu hrůzostrašné.
Autor:Auvera