Sluneční paprsky dokáží divy. Lákají mladé i staré na lavičky do parku, vyhánějí omladinu k vodě, svlékají nás z každodenních oděvů, svádějí nás, abychom jim vystavili k polaskání svoje líčka i svá těla. Tisíckrát jsme to slyšeli, tisíckrát se diskutovalo o tom, že rozumný člověk se v horkých dnech nadbytečně slunečnímu záření nevystavuje. Kdo by však bral v úvahu odborné argumenty, když vidina snědé pokožky je tak lákavá.

Vystavíte-li kojenecký organismus vysokým teplotám, můžete děťátku přivodit úpal. Může dojít k selhání termoregulačního mechanismu, potní žlázy přestanou pracovat a tělíčko se přestane ochlazovat. Tělesná teplota miminka dosáhne ke 40 °C, dítě má zrychlený tep, je malátné, někdy zmatené, může upadat i do bezvědomí, jeho kůže je horká a suchá.

Úpal

Úpal je reakce našeho organismu na jeho vystavení vysokým teplotám. Pokud je naše tělo dlouhodobě vystaveno vyšším teplotám, zejména při vlhkém podnebí, dochází k jeho přehřátí a selhávání různých funkcí.

 Hlavním problémem je porucha termoregulace našeho organismu, pokud je naše tělo vystaveno teplotě vyšší, než je běžná tělesná teplota, kolem 36,5°C, není schopné se dále ochlazovat a teplo se tak šíří všemi orgány, čímž narušuje jejich funkci. V extrémních případech se může vytvořit otok na mozku a nastat i srdeční infarkt.

Vyšší riziko vzniku úpalu je u starších lidí, malých dětí a osob trpících obezitou. Velkou roli také hraje nedostatek tekutin způsobující dehydrataci organismu.


Úpal lze definovat jako reakci těla na nadměrné působení tepla. Příčinou bývá pobyt osoby v příliš vlhkém prostředí s teplotami nad 35°C, tedy v místnostech, kde je nedostatečný odvod tepla (např. těsné pracovní prostory). Někdy se úpal objevuje při sportu či při práci vlivem nadměrné tělesné námahy nebo při poruchách štítné žlázy. Nejčastěji se však jedná o kombinaci všech uvedených příčin - tedy nevhodného prostředí s nadměrnou aktivitou.

Příznaky:

- bolest hlavy, závrať
- nevolnost až zvracení
- zrychlené dýchání a tep
- horečka
- někdy bezvědomí s křečemi až šokový stav

Úžeh

Úžeh je přehřátí mozku způsobené silným slunečním zářením. Někdy je také úžeh označován  jako sluneční úpal.

Příznaky úžehu jsou velmi podobné úpalu – bolesti hlavy, závrať, zmatení, zvracení. Objevuje se ale také spálená kůže – vlivem slunečního záření. Často se příznaky úpalu objeví až několik hodin po vystavení slunci, zpravidla až po opuštění škodícího prostředí a po částečném odpočinku organismu – např. v noci po slunění apod.

V případě úžehu je velmi důležitou prevencí chránit hlavu – na slunci nosit pokrývku hlavy, namáčet vlasy či pokrývku, ochlazovat oblast hlavy. Dále poté dostatek tekutin a ochlazování těla, pro ochranu pokožky je dobré použít přípravky na opalování.

Příznaky:

- obdobné jako u úpalu, dominuje však bolest hlavy a zvracení
- navíc se objevuje omezení ohnutí hlavy
- příznaky se mohou objevit se zpožděním - např. v noci po slunění

Úpal i úžeh patří k příhodám neradostným a lze jim předejít jak u moře, tak i v domácím prostředí.
Důležitý je i pitný režim, v létě funguje voda v lidském těle jako chladicí kapalina v motoru. Tělo je ze 70 procent tvořeno vodou, pro chod organismu je nezbytná. Člověk denně vyloučí potem až 600 mililitrů vody, močí 1,5 litru, na metabolické procesy v těle spotřebuje až 300 mililitrů.

Celkově by člověk měl denně přijmout zhruba 2,5 litru tekutin, v extrémních vedrech či při sportu a fyzické námaze až čtyři litry. Nejvhodnější je čistá voda, doplněná minerálkami, ředěné džusy a také bylinkový a zelený čaj, pro děti i mléčné nápoje.