Léčba alergické rýmy

V léčbě alergické rýmy se používají celkově a lokálně podávaná antihistaminika. Jedná se o léky potlačující účinek hlavního mediátoru, tj. prostředníka alergické reakce, histaminu. Antihistaminika jsou doporučována jako lék první volby u všech forem alergické rýmy. Ovlivňují především kýchání, nosní sekreci a svědění, na nosní neprůchodnost mají menší efekt. Jejich výhodou je účinek i na celkové a přidružené příznaky alergie. Antihistaminika se mohou podávat přerušovaně při výskytu obtíží nebo pacientům dlouhodobě trpícím sezónní i celoroční alergickou rýmou.

U těžších forem je nutné vždy pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické nosní steroidy. Jejich hlavní léčebný efekt spočívá v potlačení zánětu nosní sliznice. Tlumí pomnožení zánětlivých buněk v nosní sliznici a produkci mediátorů zánětu, snižují otok sliznice i vodnatou sekreci. Ovlivňují tak všechny příznaky rýmy. Moderní topické steroidy dokonce velice účinně potlačují i oční příznaky. Nástup účinku je ve srovnání s antihistaminiky pomalejší, nicméně z hlediska efektu dlouhodobější. Podávají se pravidelně a dlouhodobě pacientům s trvalými obtížemi, po stabilizaci onemocnění v nejnižší dávce, která udrží příznaky pod kontrolou. 

U lehčích forem rýmy, eventuálně v raném dětském věku, je možné do nosu aplikovat další typ protialergických léků, tzv. kromony. Protizánětlivý efekt kromonů je slabší než u topických steroidů. Podávají se profylakticky, lokálně do nosu nebo očí. Nevýhodou je nutnost časté aplikace (4 – 6krát denně) a z ní vyplývající zhoršená spolupráce pacientů.

Alergickou rýmu způsobenou pyly lze také léčit tzv. antileukotrieny ve formě tablet. Tuto léčbu však v České republice nehradí zdravotní pojišťovny.

Dekongestiva (léky působící oplasknutí otoku sliznic) snižují prokrvení sliznice
a zlepšují průchodnost nosu. Mají výrazný úlevový efekt u pacientů s nosní neprůchodností a jsou proto velmi vyhledávaná. Nosní podávání po dobu delší než 10 dní je však pro pacienta nevhodné, neboť tyto léky poškozují sliznici a zhoršují stav nemocného. Doporučuje se jen krátkodobé užívání, nejlépe v úvodu léčby nosními steroidy. Podobný, sice slabší, ale bezpečný účinek mají některé nosní spreje s mořskou vodou, tzv. šetrná dekongestiva.

Jen zcela výjimečně, u nejtěžších forem alergické rýmy nereagujících na kombinaci výše uvedených léků, je možno dospělým pacientům krátkodobě podat systémové steroidy (tj. hormonální léky ve formě tablet nebo injekcí).

Žádný pacient by svou alergickou rýmu neměl řešit sám, ale měl by se svěřit do rukou specialisty. Každý člověk by měl znát svůj zdravotní stav a umět rozpoznat příznaky alergie, eventuálně i další případné doprovodné příznaky včetně obávaného astmatu.

Autoři, odborná spolupráce:

doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., Centrum alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc., Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10