Mladá lékařka Lenka Pyszková se specializací v oboru anestesiologie, resuscitace a intenzivní medicína se půl roku věnovala práci v nemocnici v Keni.
Proč jste se rozhodla právě pro Keňu?
V Keni má svou základnu sdružení ShineBean, se kterým jsem spolupracovala už tady v Čechách. Už dlouho se také přátelím s jednou keňskou rodinou, takže jsem nejela úplně do neznáma. A v neposlední řadě také proto, že Keňa je nádherná země.
Jak se taková lékařská stáž zařizuje?
Já jsem jela na vlastní pěst, ale to bych doporučila spíš silnějším povahám. Můžete vyjet s Lékaři bez hranic, tady je ale nevýhoda v tom, že musíte jet na určeté místo, nemůžete si vybrat. Další možností je zkontaktovat české nemocnice v zahraničí, jedna třeba funguje právě v Keni.
Co bylo náplní Vaší práce?
Jako lékařka jsem pomáhala hlavně ve svém oboru a také jako konzultant pro děti a matky, které měli jakékoliv problémy s podvýživou.
A jaká tedy je lékařská péče v Keni?
Velmi rozdílná a je těžké popsat ji pár slovy. V hlavním městě najdete nemocnice na úrovni našich fakultních nemocnic a o pár kilometrů dále je to Afrika, jak ji znáte z letáčků neziskových organizací. Můžete si představit skoro cokoli a trefíte se do obrazu. Na vesnicích a v horách pracují místo lékařů sestry a k dispozici mají jen velmi primitivní vybavení. Navíc nic není zdarma. Platí se za příjem, vyšetření, odběry, léky... Peníze stojí i nemocniční postel a jídlo. Často se musí na léčbu složit rodina či přátelé nebo dokonce celá komunita. Mnoho nemocných umírá jenom proto, že jejich peníze stačí jen na nepříliš dobrou nemocnici. Ve špičkových nemocnicích se totiž ceny za péči blíží evropskému standartu, což se o příjmech běžných Keňanů zdaleka nedá říci.
Funguje třeba nějaká předporodní péče?
Většina žen (víc jak 50 - 60%) žádnou pravidelnou péči u gynekologa nemá. Jsou to ty, které žijí na vesnicích, v horách, slumech (příměstské chudinské čtvrti) či v malých zapadlých městečkách. Ostatní, nejčastěji ve velkých městech, se snaží několikrát během těhotenství gynekologa vyhledat. Ale vzhledem k tomu, že všechna vyšetření jsou placená, budoucí matka si často rozmýšlí, zda zaplatí za nepříliš důležité vyšetření nebo koupí jídlo pro rodinu. A jak myslíte, že se rozhodne?
V Keni je tedy běžný porod doma?
Ano. Do nemocnic chodí rodit jen ženy movitější, žijící ve větších městech, jinak se rodí doma, za pomoci zkušené porodní báby. Což je samozřejmě v pořádku, pokud jsou maminka i miminko zdravé, Problémy nastávají, pokud je děťátko nedonošené, s nějakou vrozenou závažnou nemocí nebo je nutné rodit císařským řezem. Většina indikací je akutních, (třeba oslabené ozvy miminka) a tak kvůli nedostatečnému systému intenzivní péče dochází někdy ke zbytečným úmrtím.
A jak vypadá porod v nemocnici?
Systém porodu je velmi podobný tomu našemu. Jen důraz na nebolestivost, sterilitu a poporodní péči v nemocnici je v porovnání s ČR nižší. Ženy ví, že porod zkrátka je většinou velmi bolestivý a také mají v podvědomí, že je to fyziologické. Nemají velký strach ze samotného průběhu. Domů s miminkem se odchází celkem brzo, za pár dnů, někdy dokonce druhý den..
A co péče o novorozené děti a batolata?
V Keni je samozřejmostí, že je to matka, kdo zůstává s dítětem doma a pečuje o něj do školního věku, což je v Keni do 5 let. Většina žen se snaží dlouhodobě kojit, někdy je to až do 2let věku. Pokud matka nemůže kojit či dítěti mléko nestačí, dokrmuje se řídkou ve vodě uvařenou kukuřičnou kaši. Děti se nosí na zádech zavinuté ve speciální přikrývce.
Co Vám nejvíce utkvělo v paměti
Vzpomínám
si třeba na malé tříměsíční miminko. Byl
to podvyživený chlapeček, sirotek s vážnou infekci dýchacích cest a vysokou
pravděpodobnosti HIV pozitivní ( oba jeho rodiče a 3 sourozenci byli HIV +). Po antibiotické terapii, speciální výživě bohaté na
bílkoviny se dítě začalo uzdravovat a přibírat na váze. Teď je mu 1 rok a je
dokonce HIV negativní, je to potvrzené. To jsou pro mě zázraky nejen
medicíny.