Mateřská školka využívající metodu Montessori

Někde jsem četla článek pojednávající o tom, že v poslední době dávají rodiče přednost alternativním mateřským školkám. Velice mě to zaujalo, protože já jsem absolvovala ještě „klasickou“ mateřskou školku. Nu, a jelikož člověk je tvor zvídavý, rozhodla jsem se pro vás vyzpovídat odborného garanta školky Montessori Ovečka v Kolíně, paní Lenku Beranovou.

Pedagogika Montessori je založena na rovnosti, nezávislosti, svobodné volbě, jednotě a přijetí. Vychovávat a vzdělávat dítě v jejím duchu vyžaduje důkladnou přípravu a  spolupráci rodičů, učitelů i dalších vychovatelů a rodinných příslušníků. Je třeba pochopit a přijmout základní principy této metody a díky tomu umožnit dítěti cestu přirozeného vývoje. Děti nás učí a my je následujeme. Tato metoda je pojmenována po Italce Marii Montessori, která tuto metodu začala používat u mentálně postižených dětí. Poté co zjistila, že tato metoda funguje a pomáhá postiženým dětem lépe se začlenit a rozvíjet svou osobnost, rozhodla se vyzkoušet ji na „normálních“ dětech.  Dětem tak byly dány pomůcky, které vyrobila sama Marie Montessori, čímž se snažila začít rozvíjet osobnost i „normálních“ dětí.  Myšlenku, kterou měla Marie Montessori, šíří v dnešní době po celém světě společnost AMI = Asociace Montessori Internationale, kterou založila Dr. Marie Montessori v roce 1929 k zachování integrity jejího životního díla.
 
Má vliv výuka Montessori na inteligenci?
V montessori metodě se využívá senzitivního období dítěte. To znamená, že dítě je v této době jako houba, která nasává veškeré podněty ze svého okolí. Pokud tedy má dítě určité senzitivní období, např. na vesmír, tak by se mu měly dávat všechny podněty, aby do „sebe“ dostalo všechny informace. Když dítě toto období opustí, všechny informace zůstanou uchovány v mozku, proto to bere jako svůj cíl, kterého dosáhlo.

Není ale chyba, když se dítě orientuje jen na jednu věc?
Není. Dítě učíme, aby bylo už od tří let samoobslužné a plnilo si své povinnosti. Poté se může věnovat svým zálibám. My třeba ve školce máme činčilu Rozárku a květiny, o které se děti starají. Pokud se však také chtějí věnovat své zálibě, a to svému rozvoji, nebráníme jim. Mám na to dokonce i bajku o zvířátkách, která je o tom, že zvířátka se učila ve škole a pak každé umělo vše, ale špatně a pořádně neumělo nic. My děti učíme podle montessori metody, aby uměly vše, a to, co je zajímá, aby uměly co nejlépe.

Od jakého věku se můžou děti začít věnovat metodě Montessori?
Od miminka, protože dítě už když se narodí, stává se houbou, která nasává podněty ze svého okolí. Je zvídavé a snaží se objevovat nové věci, které zatím nezná. Dítě se v kojeneckém a batolecím věku naučí spoustu věcí. Sice vypadá, jako když jen leží, ale nenechme se mýlit, ono se učí. Děti totiž do jednoho roku svého života udělají největší pokrok v životě. Pokud tedy dítě má senzitivní období ve třech letech, je možné, že bude ve čtyřech letech číst a psát. Člověk se totiž učí způsobem pokus - omyl. To samé platí u dětí, pokud si vše nevyzkouší, budou vždy pátrat po tom, jak to funguje. My máme ve školce pomůcky, se kterými si děti „hrají“. Ono to sice vypadá, že si hrají, ale ve skutečnosti zkouší nové a nové věci a vlastně „pracují“. Protože jim nabíhají myšlenkové pochody typu „tak když unesu tu malou tyč, proč nezkusit unést tu velkou“, jdou to zkusit, protože samy vědí, že když to nevyzkouší, nebudou vědět, jestli by to dokázaly nebo ne a přijdou si na další postupy, které by mohly s tou tyčí zkusit. Nevědí, že svými pokusy se učí zrovna délkové míry od 10 cm do 1 metru a formou hry se učí matematiku.

Jakým oblastem se věnuje pedagogika Montessori?
Celkovou pedagogikou Montessori se prolíná „pomoz mi, abych to dokázal sám“. Montessori většinou rozdělujeme na pět prolínajících se „oborů“. Praktický život, smyslová výchova, jazyk, matematika, kosmická výchova a výuka se řídí tím, jaké má dítě smyslové období. Na dětech velice dobře poznáme, jaké mají zrovna období, a to tím, jak se chovají. Např. když dítě hází věcmi, je dobré jej vzít do bezpečného prostředí, aby si mohlo hodit kamínky do vody nebo do hlubiny. Tím si to vyzkouší a přestane házet věcmi, protože pozná, jaké to je a tak bude jeho zvídavost uspokojena.

Jaká pravidla platí v pedagogice Montessori?
Tato výuka se nasměruje podle dětí a my dospělí se podle nich řídíme. Každá generace dětí je totiž velice individuální. Je sice fajn, že existuje individuální výchova, ale musí mít nějaká pravidla, protože jinak mohou být děti zmatené a poté nezvladatelné. Dítě má u nás pořád možnost volby a my mu musíme být partnerem.

Čím se liší učitel Montessori a učitel z „normální školky“?
Montessori učitel je dítěti průvodcem na cestě objevování a učení se. Učitel je hlavně pozorovatelem. Má být trpělivý, láskyplný a svým klidem vytvářet pro děti příjemné prostředí. Je zásadním spojovacím prvkem mezi dítětem a připraveným prostředím, ve kterém mu pomáhá vybírat si jednotlivé pomůcky a chápat jejich smysl jednoduchou ukázkou. „Objevení podstaty“ přenechává učitel dítěti. Neustále sleduje potřeby každého dítěte a hledá cesty, jak mu pomoci dosáhnout cílů a využít jeho senzitivních období. Jeho přístup musí být velmi citlivý, protože jakmile je dítě v práci přerušováno nebo podněcováno příliš, ztrácí zájem. Učitel Montessori vede děti k tomu, aby se nesrovnávaly mezi sebou, ale pouze se svými vlastními úspěchy, protože každý den se naučí něco nového. Učitel se učí od svých žáků.