Není pochyb, že ekologie je v současnosti velké téma. Globální oteplování, toxické hračky pro děti nebo ničení deštných pralesů – o tom se v tisku mluví denně. V ženských magazínech se zase dočtěte o tom, že módní návrhářka Stella McCartney nikdy nepoužívá přírodní kůži. Ekologie je zkrátka téma současnosti, možná trochu "profláklé", ale vysoce aktuální.

 A protože ekologie není jenom vzdálený problém aktivistů, kteří rádi leží na silnicích a blokují hraniční přechody vlastním tělem, zrovna když si chcete jet nakoupit do Vídně, přinášíme vám tipy, jak udělat více ekologickým váš domov. Poradíme vám,  jak šetřit přírodu i vlastní kapsu. Nejprve se zaměříme na výběr spotřebičů jako takový. Jak vybrat pomocníky do domácnosti, kteří šetří jak životní prostředí, tak vaši peněženku?

Sledovat štítky se vyplatí

Od roku 2004 v České republice funguje štítkování spotřebičů. Znamená to, že na spotřebičích musí být umístěn štítek, kde je jasně vyznačena jeho energetická třída. Míru úspornosti spotřebiče určuje jeho zařazení na škále od A (nejúspornější) po G (nejméně úsporné).

A k čemu je to dobré? Na jedné straně jasné, transparentní označení míry energetické náročnosti spotřebiče výrobce nutí vyrábět stále úspornější a k životnímu prostředí šetrnější spotřebiče. I když samozřejmě spotřeba není jediné kritérium, na základě kterého můžeme zhodnotit, je-li spotřebič „přátelský k přírodě“.

Extratřída A++ - kvalita, do které se vyplatí investovat

Na straně druhé pomůže vám, jakožto spotřebiteli, vybrat mezi dvěma či více výrobky ten, jehož náklady na provoz budou nižší. Máte-li tedy na výběr mezi dvěma chladničkami, přičemž jedna je zařazena do třídy A a druhá do třídy C, není hloupost si vybrat „áčkovou“, i když může být dražší – vezmete-li do úvahy náklady na její provoz, lehce zjistíte, že se vám tato investice vyplatí.

Kromě kategorií A až G jsou na našem trhu i spotřebiče kategorií A+ a A++, které šetří energii ještě víc. Rozdíly jsou skutečně nezanedbatelné – spotřebič A++ spotřebuje o nejméně 70 % méně energie než spotřebič třídy D.


Vyhoďte starou, a to hned!

Šetříte-li právě teď na novou chladničku a zatím používáte model starý dvacet let, nešetříte možná vůbec – energetické nároky starých spotřebičů jsou tak velké, že v konečném důsledku předčí i náklady na koupi nových. Mohou mít totiž klidně i čtyřikrát větší spotřebu. A platit čtyřikrát více za elektřinu je zbytečný luxus. Pořiďte si proto novou chladničku, nejlépe A++, ještě tento měsíc.

Zamést si ve vlastní koupelně...

Každý známe vlastní koupelnu i kuchyň. Lahvička na čištění toalety, jiná s práškem na vanu, další na podlahy, jedna menší na nábytek, dvě na různé typy dřeva, tablety do myčky nádobí, saponát na nádobí, odstraňovač vodního kamene, prací prášek... Určitě nejde o přehnané tvrzení, když řekneme, že máme doma tak deset litrů čistících prostředků. Dáváme ale vůbec pozor na to, jaká čistidla kupujeme?

Možná trochu ano. Většina lidí zná z televizních reklam pár nejznámějších výrobků, které zaručeně přebijí zápach vůní čerstvě natrhaných květin, odstraní i několik týdnů zaschlé skvrny a parkety se po nich budou dlouho krásně lesknout. Mezi nimi pak vybereme ty, které nám třeba nejlépe voní, mají hezký obal nebo jsou cenově nejvýhodnější.

U potravin sledujeme „éčka“ a co u čistících prostředků?...     

   
Na složení nejsme zvyklí se dívat. Ale proč? Na potravinách je normální přečíst si, kolik a jaké zeleniny obsahuje konzerva, kolik ovoce obsahuje jogurt, někdo dokonce chodí nakupovat se seznamem nebezpečných „éček“. Možná není podobný přístup na škodu i u čistících prostředků – ostatně to, v jakém prostředí žijeme, není o moc méně důležité jako to, co jíme.

Především máte-li malé děti, měli byste dávat pozor na to, jaké chemikálie se vám v domácnosti „povalují“. Záleží-li vám navíc na životném prostředí, okruh kupovaných značek se vám může docela výrazně zúžit, ale budete mít dobrý pocit, že děláte něco nejen pro přírodu, ale i pro vlastní, zdravou domácnost.

Předně se zaměříme na prvky škodlivé, jejichž výskyt v domácnosti je nejlepší zcela eliminovat. Podle ekologické poradny Příroda patří mezi nebezpečné látky amoniak, borax, chlornany a jiné tenzidy a fosfáty. Pozor je dobré si dát i na takzvaná plniva, která nemají vliv na účinnost prášku, jenom zvětšují jeho objem a tím dochází ke klamání spotřebitele.

Když nehledíme na složení, hleďme na ekoznačky

Samozřejmě ne každý z nás má doktorát z chemie a dokáže ze složení vysledovat, nakolik jde o ekologicky nešetrný prostředek nebo nakolik je efektivní. Jednoduchým pravidlem z hlediska nebezpečných látek ale je kupovat co nejvíce tekutých, kompaktních nebo gelových pracích prostředků, ty totiž bývají nejméně závadné.

Dalším jednoduchým vodítkem, kterým se může řídit běžný spotřebitel, který potřebuje hlavně rychle vybrat a mít jistotu, že jde o nezávadný výrobek i bez složitého zvažování jeho obsahu, jsou ekoznačky, tj. značky, které se umísťují na výrobek, který je k přírodě šetrný. V současnosti mohou výrobky dostat dvě české ekoznačky, Produkt ekologického zemědělství a Ekologicky šetrný výrobek. Loga se nacházejí na obalech takto oceněných výrobků.

Existuje ještě několik zahraničních ekoznaček, které se používají v rámci Evropské unie. Rozhodně se ale nenechejte nalákat různými stylizovanými symboly stromečku, lístečku nebo květinky, které používají výrobci a které si často na ekoznačku jen hrají, pokud nemáte jistotu, že o ekoznačku skutečně jde.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout