Mnoho lidí si myslí, že srdečně-cévní onemocnění ohrožují pouze starší generace. Opak je ale pravdou. Infarkty myokardu u třicátníků jsou stále častější. Důvodem je převážně nezdravý životní styl, zahrnující nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu. Projevy nemocného srdce a cév ale nacházíme i u aktivních jedinců – zde můžeme hledat příčinu ve zvýšené míře stresu a stále větších nárocích na organizmus. Ještě větším omylem je, že infarktu by se měli bát hlavně muži. Ženy umírají na srdečně-cévní onemocnění v relativních i absolutních číslech častěji než muži. Do příchodu menopauzy jsou ale chráněny hormony, díky čemuž mají oproti mužům přibližně „10letý odklad“.

Mezi faktory, které pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních onemocnění již v mladším věku zvyšují, často patří ovlivnitelné zdravotní komplikace. K viditelným nebezpečím řadíme zejména obezitu a kouření. Mezi ty neviditelné, ale přesto ovlivnitelné, pak např. vysokou hladinu cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak a hlavně již zmiňovaný nezdravý životní styl. Právě nezdravý životní styl přitom přispívá k rozvoji dalších rizikových faktorů (zvýšená hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, obezita) a jeho negativní vliv se tak umocňuje.

Prevence srdečně-cévních onemocnění by měla začínat již v rodině a určitě by na ní neměli dbát pouze jedinci s genetickou zátěží. Již od dětství se totiž může rozvíjet tzv. ateroskleróza, jejíž následky později vyústí v infarkt myokardu nebo ischemickou chorobu srdeční.

Nadváha a obezita v ČR

Česká republika patří bohužel k zemím, kde podíl obézních lidí narůstá – od přelomu let 2000–2001 do roku 2005 se jednalo konkrétně o 3 %. V současné době se dle výpočtu hodnot BMI (index tělesné hmotnosti) nad hranicí normální hmotnosti pohybuje více než polovina z nás (35 % v pásmu nadměrné hmotnosti a 17 % v pásmu obezity)! 

Z hlediska srdečně-cévních onemocnění trpí nebezpečnějším typem obezity, tzv. centrální obezitou, hlavně muži a ženy po příchodu hormonálních změn souvisejících s menopauzou. To ale neznamená, že mohou ženy kila nabraná v těhotenství ignorovat. Obezita neznamená pouze zátěž pro srdce, ale také klouby a páteř. Současně zvyšuje pravděpodobnost výskytu dalších rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (zvýšená hladina cholesterolu a dalších lipidů v krvi, zvýšený krevní tlak) a tím nebezpečí pro srdce znásobuje.

Tématem nadváhy a obezity u dětí se zabývala studie Primární prevence časného rozvoje aterosklerózy u dětí v ČR, která probíhala na vzorku 4 473 dětí ve věku 5, 13 a 17 let ze všech krajů České republiky a byla ukončena v roce 2008. Studie potvrdila, že nadváha či obezita ohrožuje i děti. Základem pro určení tělesné hmotnosti byl výpočet BMI, přičemž ten se lišil dle pohlaví i věku dětí zařazených ve studii. Z celkového počtu vyšetřených mělo 16 % nadváhu či obezitu a 11 % naopak nízkou nebo velmi nízkou hmotnost. Pokud se ale podíváme na jednotlivé věkové kategorie, objeví se poměrně velké rozdíly. Nárůst byl patrný ve věku od 5 do 13 let, poté následovalo do 17 let naopak snížení, a to jak u chlapců, tak dívek. Stejně jako v dospělosti, již v dětském věku se ukázalo, že obezita souvisí s častějším výskytem dalších rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění. Tento trend se zvyšoval s přibývajícím věkem.

 

Nezdravý životní styl

Nezdravý životní styl je nejlépe ovlivnitelným nebezpečím pro naše srdce – pozitivním působením přitom současně zlepšujeme i hodnoty dalších rizikových faktorů, jako jsou krevní tlak, lipidový profil či nadváha, případně obezita.

Mezi klíčové oblasti nezdravého životního stylu patří špatný jídelníček, nedostatek pohybu, stres a kouření. Kouření patří skutečně k těm, s nimiž je možné skončit okamžitě – důležité je přitom nečekat až se první příznaky aterosklerózy objeví. Evropská data uvádí, že v České republice kouří 31 % mužů a 20 % žen starších 15 let.

Stejná data pak ukazují, že u nás kouří 29 % patnáctiletých chlapců a dokonce 31 % dívek stejného věku! Jedná se tedy o srovnatelný počet.

Bohužel stejně smutné jsou i výsledky v dalších oblastech životního stylu – i zde je důležitý odpovědný přístup a úprava u mnoha z nás.

Proč se zajímat o hladinu cholesterolu v krvi

Cholesterol je pro náš organizmus důležitý, ale na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek. Zvýšená nebo vysoká hladina cholesterolu, tedy hodnota nad 5 mmol/l, se ale týká téměř 70 % dospělé populace v České republice. Přitom velký podíl z ní si tento zdravotní problém neuvědomuje. Hlavně příslušníky mladší generace, pokud se hypercholesterolemie neobjevuje v jejich rodinné anamnéze, nenapadne nechat si hladinu cholesterolu v krvi zkontrolovat.

Přitom ateroskleróza, která je základem srdečně-cévních onemocnění, může začít vznikat díky genetickým predispozicím nebo zvýšeným rizikovým faktorům matky (vysoká hladina cholesterolu v krvi) již během těhotenství. Studie FELIC prováděná na 156 dětech ve věku do 13 let ukázala, že při stejné hladině cholesterolu u dětí je pravděpodobnost vzniku aterosklerózy výrazně větší u těch, jejichž matky měly během těhotenství samy vysokou hladinu cholesterolu. Tématem cholesterolu u dětí se zabývala i studie Primární prevence časného rozvoje aterosklerózy. Rodinná anamnéza dětí zapojených do studie ukázala, že v 10 % byl v rodině zaznamenán časný výskyt ischemické choroby srdeční a v 9 % hypercholesterolémie (vysoká hladina cholesterolu). 6 % dětí mělo v rodinné historii dokonce kombinaci obou zmíněných faktorů. Výsledky studie ukázaly, že pouze 61 % z těchto dětí mělo hladinu cholesterolu v normě (do 4,4 mmol/l).

Hladina cholesterolu v krvi patří mezi ta nebezpečí pro naše srdce, která je možné úpravou životního stylu (zdravým jídelníčkem, dostatkem pohybu, psychickou pohodou) velmi pozitivně ovlivnit. Proto je důležité již od mladého věku znát své hodnoty a v případě zvýšené hladiny začít s nízkocholesterolovu dietou vycházející ze zásad zdravé životosprávy.

Nezapomínejte na vysoký krevní tlak

Ve vyspělých zemích trpí hypertenzí (tedy tlakem krve ≥ 140/90 mmHg) 20–50 % dospělé populace. Česká republika se pohybuje přibližně v polovině tohoto rozmezí – vysoký krevní tlak trápí 35 % obyvatel ve věku od 25 do 64 let. 

Již zmiňovaná studie Primární prevence časného rozvoje aterosklerózy se zabývala i tímto rizikem. V rodinné anamnéze se hypertenze, tedy vysoký krevní tlak, vyskytl u 33 % dětí. Zvýšené či vysoké hodnoty krevního tlaku byly naměřeny u 8 % dětí, tedy cca 6x menšího podílu než u dospělé populace.

Stejně jako v případě cholesterolu i s krevním tlakem se dá bojovat díky dodržování zdravého životního stylu. Kromě běžných zásad by měl být kladen speciální důraz na snížení konzumace soli.

Na závěr

V oblasti prevence onemocnění srdce a cév je nezbytné společné úsilí různých subjektů. Na prvním místě jsou to samotní jedinci, v případě dětí rodiče. Ti musí odpovědně přistupovat ke svému životu a dodržovat rady odborníků – lékařů, nutričních terapeutů, kteří se na úpravu životosprávy specializují, a dalších. U dětí je též důležitá role učitelů. To si uvědomuje i Česká kardiologická společnost, pod jejíž záštitou vychází oficiální školní časopis REDWAY. V neposlední řadě pomáhají v prevenci srdečně-cévních onemocnění praktiční lékaři provádějící preventivní prohlídky a zvýšené hodnoty rizikových faktorů s pacienty řeší. Právě s nimi a dalšími již zmiňovanými odborníky by se měli lidé radit, pokud si nejsou jisti tím, co v životním stylu změnit.

Se starostí o své srdce bychom neměli čekat na to, až nám ukáže, že jsme něco zanedbali. Lékařské metody se sice stále zdokonalují, stále ale platí, že nejlepší „léčbou“ je prevence, která vzniku nemoci zabrání či ho alespoň oddálí. Vymlouvat se v případě srdečně-cévních onemocnění na genetické faktory není na místě. Vlastní úsilí v tomto případě totiž znamená více než dědičnost. Přitom na začátek stačí několik malých kroků, potom přidání dalších, a zásady zdravějšího životního stylu si každý bezbolestně osvojí.

Autor: Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC

místopředseda České kardiologické společnosti