Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Stala se z nich samozřejmá součást našeho myšlení, zkrátka automatická reakce na každodenní situace, které jakoby potvrzovaly myšlenku, že nejsme vždy páni svého času. Vypadá to téměř, jakoby se naše zeměkoule za posledních sto let nějak zmenšila a postupně se začala otáčet čím dál rychleji, až to občas nestíhá sledovat ani naše mysl a následně ani naše tělo. Ráno se probudíme a hned nám naběhne, co dnes bude, co musíme stihnout nejdřív a co potom. A nejsou to zdaleka jen povinnosti.
Programová nabídka je pestrá: jakmile pustíme rádio, televizi, otevřeme noviny, či vkročíme na ulici, valí se na nás obrovské množství informací. A aby to nebylo tak snadné, musíme neustále zaměstnávat naší mysl rozhodováním se,
co si připravíme nebo koupíme k jídlu, co na sebe, jakou práci si zvolíme, jakou školku, školu, jakého partnera, jaké bydlení a výbavu do něj, co na sebe, co s volným časem, kde seženu peníze a kde je utratím. A to nepočítám všechny ty myšlenkové impulzy proudící zevnitř, zabývající se naší minulostí a minulostí a budoucností ostatních lidí. Je s podivem, že to stále ještě většina z nás stíhá, i když máme občas jazyk na vestě a nervy v kýblu.V tom neustále se zvětšujícím hluku, narůstajícím množství informací a shonu se rodí něco posvátného, něco, co by nás ani ve snu nenapadlo tu hledat. Jistě se vám už někdy stalo, že jste se ocitli v situaci, která měla daleko do klidu, možná, že bylo kolem vás i dost hlučno a vaše oči měly dost podnětů k vyvolání asociačních obrazů z vaší mysli, možná jste neměli ani čas, ale vy jste v tu chvíli cítili, jakoby se ten čas zastavil. Cítili jste na okamžik příjemný klid na těle i na duši, žádné myšlenky, žádná nervozita či podráždění, prostě nic. Nebylo to, jako když se zasníte, byli jste plně přítomni a vše jste vnímali naprosto zřetelně, ale v duši jste cítili mír. Tento stav plného vědomí možná trval jen několik málo sekund, ale vy jste si v něm stihli všimnout mnohonásobně většího množství informací, než za "normálního stavu vědomí".
Jak je to možné? Na chvilku se vypnula vaše mysl, která za normálních okolností neustále šrotuje, hodnotí, pojmenovává, škatulkuje, přemýšlí o minulosti a budoucnosti, jen přítomnost ji znervózňuje, protože si s ní neví rady, protože tady a teď (přijetí přítomného okamžiku za plného vědomí) jsou klíče k bráně nebe na zemi, kde myšlení, tak jak ho dnes známe, již není potřebné.
Je to svět, ve kterém se běžně pohybují naše děti. Hodně z nich se časem nechá ochočit a naučí se od svých opatrovníků, rodičů a vychovatelů víc a víc používat analytickou mysl, až se s ní zcela ztotožní. I tyto děti jsou velmi důležité, protože pomáhají zvyšovat váhu na jedné straně vah, čímž nevědomky pomáhají lehčím a jemnějším vibracím dostat se nahoru, na povrch. Je však poslední dobou stále více i těch dětí, které mají v sobě tak silnou víru a lásku v lidstvo, že již od narození pomáhají podvědomě všem, se kterými se setkávají, být víc přítomní, méně hodnotící a více otevření a tolerantní. Někdy mi připadají jako andělé, kteří nám chtějí pomoci dostat se na druhou stranu, která není zdaleka vzdálená, jak by si naše mysl mohla představovat. Je totiž uvnitř nás samotných v podobě tichého klidného věčného světla na pozadí, jenž je překryté vrstvami informačních šumů. Tyto děti jsou skvělými učiteli trpělivosti a pokory. Vybavení tělesné či psychické, se kterým se rodí na tento svět, není náhodné. Jsou mezi nimi extroverti, provokatéři i stydlivky, jemná i dravá dítka, veselá i zádumčivá, některá mají i různá tělesná či psychická "postižení",další sklony k určitým nemocem a některá s námi jsou jen krátce.
Všechna jsou dokonalá a zaslouží si bezpodmínečnou lásku. Čas je pro ně často cizí pojem, proto se někdy chovají, jakoby měli na všechno dost času. Jenže my pospícháme, jsme důležití a máme důležité úkoly a tváříme se často důležitě, aby si ostatní mysleli, že jsme důležití. Něco děláme a už myslíme na to, co nastane potom, takže jsme jen velmi málo skutečně vědomě tady a teď. Plány a budoucnost mohou být součástí našeho každodenního života, ale problém nastává v okamžiku, kdy se s ním ztotožníme. Pak stačí malá odchylka od plánu a představy a my jsme rozladění.
Abychom se z narůstajícího množství informačního, společenského a časového tlaku nezbláznili, všichni používáme nějaký méně či více funkční systém(y) obrany. Existují však i způsoby, jak se ze snahy o přežití může stát bytí či dokonce radost z bytí. Není sice zatím v našich silách žít stále ve stavu absolutní pozornosti, přítomnosti a harmonii s přítomným okamžikem, cítit klid a mír a zároveň obrovskou tvořivou sílu, která by nám paradoxně pomohla stihnout v pohodě a efektivněji naše denní povinnosti a plány. Ale každá cesta začíná prvním krokem. A protože jsme nedočkaví a netrpěliví a všechno bychom chtěli mít co nejrychleji, časem se dostaneme velice těsně k přítomnému okamžiku, ale pořád to nebude ono. Až jednoho dne nás napadne udělat ten první a zásadní krok na cestě ke štěstí a tím je přijetí každého přítomného okamžik tak, jak přichází, bez hodnocení, pouze jako pozorovatelé, kteří si nic neberou osobně a s ničím se neztotožňují, ani s myšlenkou ani s věcmi či lidmi. Zjistíme, že naše štěstí je tady a teď, celou dobu tu bylo, i když jsme o něm nevěděli či v něj nevěřili, nebo čekali, až přijde. Štěstí není příslib do budoucna, je to zážitek, který můžeme mít každý den při provádění těch nejobyčejnějších a nejnudnějších úkonů. Stačí si každý pohyb mysli a těla uvědomovat při jejich prožívání a brát je tak jak jsou, bez hodnocení.
Zkuste zítra nebo ještě dnes, nejlépe teď hned zaměřit vaši pozornost na vaší přítomnost, vaše tělo v prostoru, který je kolem vás. Uvědomujte si, že dýcháte, že jste při vědomí a pokud by se vám honily nějaké neodbytné myšlenky hlavou, zkuste zpočátku zaměstnat vaší mysl novým zvykem- uvědomováním si všechno, co děláte. V duchu si například říkejte, teď dýchám, sedím, dívám se, teď jdu, běžím, oblékám se, čistím si zuby, jím, věnuji pozornost svému dítěti, partnerovi apod. Uvidíte, že během několika hodin budete daleko klidnější a vyrovnanější a bystřejší a vaše konání bude daleko kvalitnější. A pokud byste i s tím měli problémy, pozorujte sami sebe, jak se vám honí myšlenky hlavou a emoce tělem, aniž byste je hodnotili nebo nějak emočně rozvíjeli. Pokud můžete a chcete něco udělat, co vám nyní připadá správné, tak to udělejte, pokud to teď udělat nemůžete nebo si s tím nevíte rady, nechte to být (berte tak jak to je) a vnímejte příhodnější přítomný okamžik k osvícenému konání.
Získáte tím více času na aktivity a myšlenky, které vám dělají radost a postupem času se stanete pánem i vlastního času. Vaše myšlenkové frekvence ovlivní i vaše děti, budou klidnější, spokojenější, budou mít méně nemocí a méně boulí, protože se od vás podvědomě naučí být soustředění na přítomný okamžik a jejich mysl a tělo už nebude v konfliktu s realitou tady a teď.
