Obyčejná petrželová nať mívala kdysi velkou vážnost, byla považována za posvátnou bylinku, která symbolizovala radost a slávu. Věřilo se v její magickou moc, neboť staří Římané ji  zastrkovali pod tógu, aby si zajistili potenci a gladiátoři ji jedli, aby jim dala sílu. 

Rady do zahrady!

Semena petrželky dobře snáší chlad i mráz, klíčí po třech týdnech a můžeme je vysévat několikrát do roka. Třebaže jde o dvouletou rostlinu, vyséváme ji každoročně, neboť druhým rokem vykvétá. Na zahradě ji každým rokem pěstujeme na jiném stanovišti. Má ráda polostín, ale při dostatečné zálivce prospívá i na slunci. Nať seřezáváme, až když je dostatečně silná. Pak platí, že čím více jí sklízíme, tím bujněji roste. Petrželku můžeme mít po ruce i v zimních měsících, na podzim zasadíme několik kořenů do květináče se směsí písku a hlíny, uložíme v temnu a udržujeme vlhké. Přeneseme-li květináč do vytápěné místnosti na světlo (za okno), brzy nám petrželka vyraší. Při pěstování na balkóně vyžaduje větší květináč, výborný je tzv. petrželák – keramický hrnec s otvory v několika řadách pod sebou dokola. K dochucení pokrmů lze používat i nať z kořenové petržele, která je ale náročnější na půdu.

Na zdraví!

Čerstvé listy obsahují vysoký obsah vitaminu C, provitamin A a řadu minerálů – vápníku, železa, draslíku, fosforu, manganu a křemíku. Petrželová nať povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje zažívání a vstřebávání látek z potravy. Má močopudný účinek a je vynikajícím prostředkem při artritidě a dně. Naťová petržel je velmi důležitá pro dobrý stav zraku, sliznic, pokožky, nehtů, vlasů, kostí a krve. Ale pozor, při vyšších dávkách způsobuje dráždění ledvin, omezeně by ji měli konzumovat lidé s nemocnými ledvinami. Má stimulační účinek na svaly dělohy, proto všem jejím částem by se měly vyhýbat těhotné ženy. Po porodu může být konzumace petržele prospěšná, protože napomáhá regeneraci dělohy a zvyšuje tvorbu mateřského mléka. Čerstvá petrželka osvěžuje dech, doporučuje se žvýkat po konzumaci česneku či cibule. Zevně pomáhá proti podráždění od hmyzích žihadel a slouží jako antiseptický obklad na řezné a jiné rány.

Dobrou chuť!

Petrželová nať s hladkými listy má mnohem silnější aroma než kadeřavá. Tu používáme spíše jako dekoraci na výrobky studené kuchyně. Jemně pokrájenou petrželovou nať používáme do polévek, omáček, pokrmů z mletého masa, zeleninových jídel, nádivek, včetně velikonočních,  míchaných vajíček, salátů, pomazánek, k vařeným bramborám a i do houskových či bramborových knedlíků. Nepostradatelná je ve většině bylinkových másel a majonéz. Tvoří součást francouzského „bouquet garni“ – svazečku aromatických bylinek používaných k ochucení omáček, který se obvykle  skládá ze tří snítek petrželky, snítky tymiánu a bobkového listu. Podle krajových zvyklostí může obsahovat také celerovou nať, šalvěj, saturejku či rozmarýnu. Bylinky jsou svázány dohromady, aby se před podáváním z pokrmu mohly vyjmout. Používat lze i sušenou petrželovou nať, u které je nižší obsah vitaminu C, ale ostatní cenné látky zůstanou zachovány. 

Jarmila Mandžuková

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10