V podniku, kde pracoval manžel, bylo začleněno celkem devět závodů. Pro zkvalitnění ochrany jednotlivých závodů, byla každoročně prováděná soutěž závodních požárních družstev. Prvních pět ročníků požárnické závodní soutěže se konalo v závodě Litovel.

Další soutěže se vždy konaly v závodě, který se umístil na posledním místě a musel zorganizovat hladký průběh této soutěže.  Tuto povinnost měl i závod, ve kterém pracoval manžel, jelikož se umístil na posledním místě. Jelikož manžel byl náruživý fotograf, jezdil na každou soutěž, aby zajistil fotografickou dokumentaci do podnikové kroniky a také jednotlivých závodů.

Je krásná červencová sobota a počasí se samo nabízí k pěknému soutěžení a také hezké zábavě po vyhlášení vítězů a předání finančních odměn podnikovým ředitelem. V klidu ráno manžel snídá, baví se s dětmi o nastávající soutěži, která ještě v našem městečku nebyla a s hrůzou zjišťuje, že za necelou půl hodinu je slavnostní zahájení na místním hřišti.

Bezmyšlenkovitě bere fotoaparát a věří, že ještě chytne slavnostní nástup všech požárních družstev ve slavnostních stejnokrojích. Já jsem již připravená s dětmi k odchodu na hřiště. Přicházíme právě včas, provádí se losování pořadí družstev, jak budou soutěžit. Naše družstvo bude na jednotlivých disciplinách nastupovat jako páté. Soutěží se na překážkové dráze, požárnickém útoku a všeobecné znalosti.
Děti se velmi dobře baví a já nevím, na co se mám dívat, jestli na soutěž, nebo na manžela, jak běhá po hřišti a snaží se o co nejlepší záběry. Nemohu ho najít, když děti ukazují na strom, kde v koruně je manžel a chce udělat také fotky z ptačí perspektivy. Bylo to krásně prožité odpoledne i díky tomu, že závod zajistil vynikající občerstvení jak pro soutěžící, tak i pro diváky. Odcházím s dětmi domů, manžel ještě zůstává na závěrečné ukončení a vyhodnocení celé soutěže.

Manžel se vrátil a ihned si začal připravovat vývojku a ustalovač, že film ihned vyvolá a udělá fotografie tak, aby je mohl ráno vzít do práce. Jako temná komora mu slouží koupelna a dětí ví, že když tatínek dělá fotografie, tak nesmí jít do koupelny. Vše má připraveno. Bere fotoaparát, že vyjme film, který chce vyvolat. Hrůzou zbledl, ale pak se dal do smíchu. My jsme nevěděli, čemu se tak směje, ale když mi ukázal prázdný fotoaparát, bylo mi to jasné. Neměl tam žádný film.

Ráno když spěchal, tak si neověřil, zda má založený film, nebo nemá. Co měl dělat. Přece do podnikové kroniky se musí nějaké fotky dodat, nemohl se přece přiznat k takové hrubé chybě fotografa. Prohlídnul si všechny dřívější fotografie z těchto soutěží, které fotil na území jiných závodů. Vybral ty, které trochu odpovídaly prostředí na našem hřišti. Tyto pak předal do podnikové kroniky a nikdo nic nepoznal, jelikož záběry na fotografiích se hodně vzájemně podobají.  V současné době již podnikové ředitelství neexistuje a z bývalých závodů akciové společnosti jsou v činnosti pouze tři, které jsou majetkem zahraničního investora.

Od této doby, když manžel bral fotoaparát, vždy mu někdo z rodiny připomenul, aby se přesvědčil, že tam je založený kinofilm. V současné době již tento fotoaparát, kde byl limitován počet obrázků na filmu nepoužívá, také si sám nevyvolává fotografie, ale v plné míře využívá moderní techniku – digitální fotoaparát s neomezenou možností různých funkcí.