S létem začíná i sezóna obtížného hmyzu

Blíží se konec pracovního týdne a vy začínáte přemýšlet, kam vyrazit o víkendu. Občas se ale přistihnete, že místo vašeho výletu nevybíráte vždy podle spontánních představ. Často volíte takové, kde vás nebude obtěžovat nepříjemný hmyz.
Komáři a další druhy nežádoucího hmyzu se na jaře a v létě vyskytují téměř kdekoliv. Nevyhnete se jim u vody, v lese, na louce či na farmě. I přesto však váš volný čas nemusí plánovat komáři, stačí si na ně připravit účinné zbraně a pak již nebudou mít šanci!

Komáři a všudypřítomný hmyz jsou pro nás za letního teplého počasí častou hrozbou. Někdy nás odradí od pořádání táboráku, jindy nás zase vyženou od vody.

Proč vlastně máme důvod se štípnutí hmyzu obávat?

Včelí „jed“ není nebezpečný, pokud nevyvolá alergickou reakci, bolest ale přichází okamžitě a trvá 3 až 6 hodin. Následný otok, zanícení a svědění obvykle zmizí po několika dnech. U alergických jedinců může nastat alergická reakce, jejíž důsledky mohou být někdy dramatické. Jedná se o tzv. anafylaktickou reakci. „Včasné rozpoznání anafylaktické reakce je rozhodující pro další prognózu pacienta. Může se projevovat individuální kombinací příznaků v různé intenzitě. Často začíná kožními příznaky, následovanými nauzeou, usilovným dýcháním, tíhou na hrudi, bolestmi břicha,“ upozorňuje MUDr. Andrea Kubátová z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Jedním z mediátorů této reakce může být např. vosí „jed“, který způsobuje zarudnutí, bolest a svědění, a pro alergiky může být velmi nebezpečný. Naproti tomu komáří kousnutí je spíše protivné než nebezpečné, protože bolí a dráždí kůži. Krev nám však mohou „pít“ pouze samičky, samci se živí rostlinnými šťávami. V některých geografických lokalitách komáři jsou zároveň nebezpečnými přenašeči virových, bakteriálních a parazitárních infekcí lidí i zvířat. Jsou to zejména malárie, různé encefalitidy a horečky pojmenované podle lokality zjištěného výskytu (Západonilská horečka aj.). Je tedy zřejmé, že máme z hmyzu strach oprávněně. Jak již bylo uvedeno výše, nejčastějšími reakcemi na hmyzí bodnutí je mírná až silná bolest, zarudnutí a otok postiženého místa a následné nepříjemné svědění. Následky bodnutí hmyzem je třeba zmírnit co nejrychleji, a proto je dobré brát si s sebou do přírody vždy nějakou první pomoc. Pokud nám nepomůže odradit „hmyzí vetřelce“ pach repelentu, je lepší mít v záloze plán rychlého útlumu nepříjemné reakce na bodnutí či kousnutí. Při bodnutí od včely nám může pomoci okamžité přiložení rozříznuté cibule nebo kapesníku či vatového polštářku na podrážděné místo. Možnost výskytu otoku můžeme zmenšit také tím, že na kůži přiložíme led nejlépe zabalený v látce nebo kapesníku (abychom poraněné místo prudkým zchlazení ještě více nepodráždili).

Pokud se ale chceme vydat na výlet, na několik dní do přírody nebo pod stan, s výše zmíněnými možnostmi první pomoci se musíme rozloučit. V takových případech je ideální mít stále po ruce lék, který zajistí, aby se nežádoucí reakce naší kůže na bodnutí hmyzem nestihla rozvinout ve větší míře. Vaší jistotou mohou být různé gely, krémy či spreje, které zklidní postižené místo.