Pokud jdete do nemocnice na nějaký operační zákrok, ať už se slinivkou, žlučníkem či zády, můžete hned po přijetí ošetřujícím lékařem zkonzultovat svoji situaci i s nutričním terapeutem. Ten vás poučí o vhodném jídelníčku v souvislosti s vaší nemocí, doporučí vám, které potraviny vám mohou nosit návštěvy a čeho se naopak vyvarovat, a vysvětlí vám důvody vašeho dietního stravovacího režimu.

Kvalita stravy v nemocnici bývá předmětem nejčastějších diskusí a stížností. Při velkokapacitním vaření není možno uspokojit individuální chutě, přesto je ve většině nemocnic v ČR v současné době již dostatečně kvalitní systém přípravy stravy, který by měl být pro daný účel uspokojivý. Požadujete-li vyšší standard stravy a nemáte-li dietní omezení, neváhejte požádat vaši ošetřující sestru či nutričního terapeuta o nabídku z nadstandardní stravy (za poplatek). Ve všech nemocnicích by vám také měli být schopni zajistit vegetariánskou stravu či stravu s vyloučením vepřového masa.
 
Mnohem důležitější než chuť jídla je však jeho „bezpečí“. Nezapomeňte seznámit svého lékaře s tím, že máte nějakou alergii na potraviny – tuto informaci dejte i ošetřující sestře a obvykle není na škodu ji napsat na lístek položený například na váš noční stolek. „Navíc je vhodné při jakémkoli podezření, že podaná strava by mohla obsahovat potravinu, na kterou jste alergičtí, ihned požádat o konzultaci sestru či nutričního terapeuta – opatrnosti není nikdy dost,“ dodává nutriční terapeutka Tamara Starnovská.

Pokud pacientům do nemocnice jejich blízcí přinášejí potraviny, je nutné, aby se tak dělo po konzultaci s ošetřujícím lékařem. Některé potraviny mohou být nevhodné vzhledem k onemocnění či vzhledem k lékům, které pacienti užívají. „Nemocnice musí zajistit prostor pro ukládání potravin podléhajících zkáze (lednici), současně má ale právo prošlé, poškozené či jinak rizikové potraviny s vědomím pacienta zlikvidovat,“ uzavírá Tamara Starnovská.

I při veškeré snaze o poskytování kvalitní a bezpečné péče je nemocnice natolik složitým „organismem“, že se nemůže vyhnout případným rizikům. Snažte se proto klást lékařům i sestrám co nejvíce dotazů a nespoléhejte na to, že se případná informace o nějaké rizikové okolnosti vašeho zdravotního stavu (například alergie na konkrétní lék), kterou jste sdělili při přijetí, dostane ke každému ze zdravotníků, kteří o vás pečují. Upozorněte je třeba opakovaně! "Je také užitečné, když si budete zapisovat, jaké informace vám jednotliví lékaři či sestry podali a kdy to bylo. Pomůže vám to si všechna sdělení zapamatovat a případně o nich informovat své blízké,“ říká Mgr. Lenka Gutová z České asociace sester. „Fakt, že si při rozhovoru s lékařem činíte poznámky, má i svůj psychologický dopad. Personál má pak snahu pracovat ještě precizněji.“

Pokud jsem se stravou nespokojen, komu si můžu postěžovat?
Rozhodně ošetřujícímu personálu – sestře, lékaři, další formou je vyžádat si konzultaci s nutričním terapeutem. Jakékoliv potíže s příjmem potravy (kousání, špatná sebeobsluha, nechutenství) byste měli ihned oznámit!

Jak je to s využíváním různých náhražek, umělých přísad, instantních směsí, polotovarů apod. v nemocničních kuchyních?
Jejich využití je dáno pravidly diety. Pro běžnou stravu není problém použít například instantní bramborovou kaši, pro některé diety to možné není. Vždy je na nutričním terapeutovi, aby zhodnotil možnosti využití takových výrobků.

Někdy si pacienti stěžují na to, že jídlo se k nim dostane chladné. Mají právo požádat o jeho přihřátí?
Samozřejmě. Nedostatečně teplá strava může být příčinou hladovění (pacient ji z tohoto důvodu nesní).

Strava v nemocnicích by měla splňovat požadavky zdravé výživy, zkušenosti ale bývají jiné…
Je velmi ošidné aplikovat představy o „zdravé výživě“ na nemocniční stravování. Například celozrnné pečivo je považováno za příklad zdravé výživy, ale pro ležícího pacienta může jeho konzumace znamenat značné zažívací problémy. Nemluvě o skutečnosti, že pacient s umělým chrupem ho obvykle nemůže ani pokousat. Základním požadavkem pro stravování nemocných je zajistit pacientům takové stravování, aby jim dodalo potřebné živiny v takové formě, kterou jsou schopni zkonzumovat. K tomu patří i respektování stravovacích zvyklostí. Proto se i nově zařazené pokrmy sledují s ohledem na jejich skutečnou konzumaci – například pokud připravíme vločkovou kaši s pracharandou a dvě třetiny jí skončí v odpadu, je třeba se zamyslet, zda ji i nadále budeme připravovat.

Nemocní lidé potřebují více vitamínů, což jim nemocniční strava také nedodává…
Ano, obecně lze říci, že strava připravovaná v nemocnicích, obvykle nesplňuje potřebné dávky vitamínů a některých dalších složek (například nenasycených mastných kyselin). Je to dané jak možnostmi výroby, tak dietním omezením (například nelze podávat čerstvé ovoce, nebo jen jeden druh), případně interakcí s léky. Při delší hospitalizaci je proto potřebné zvážit i tuto složku nutričního zajištění a případné nedostatky adekvátně doplnit.