A chipsy – ano, je to skoro sám tuk a sůl, ale jsou tak dobré. Nebo co třeba takový smažený sýr s hranolky a tatarkou? To je něco pro naše jazýčky! Najdou se takoví, co dobrovolně a zcela upřímně upřednostní vařenou zeleninu, ale ruku na srdce, většina z nás zdravá jídla konzumuje spíš proto, že „ví“, že to je pro naše těla mnohem vhodnější.
Ale proč nám vlastně nezdravá jídla tolik chutnají? V přírodě přece platí jednoduchý (a poměrně neomylný) mechanismus - to, co nám škodí, nás chuťově neláká. Například jedovaté

Cukry jsou takzvaná „rychlá energie“, dodají nám tedy okamžitě potřebnou sílu. A tuky může naše tělo ukládat do zásoby, protože v nich dokáže energii uchovat na horší časy. Tuky navíc pomáhají udržet naše tělo v teple a také ovlivňují naši náladu. Cukry i tuky jsou pro nás tedy nezbytné. Potíž je v tom, že nabídka dalece převyšuje potřeby našich těl. V pravěku se cukry nacházely vlastně téměř výhradně v ovoci a tuky v mase, oříšcích a podobně. Jejich chutě nás lákaly proto, abychom využili každé příležitosti a obohatili jimi svůj (vesměs rostlinný) jídelníček. Nicméně civilizace vše změnila.
Zahrnula nás sladkostmi a tučnými jídly, naše chutě však zůstaly nezměněné. Zkrátka jsme se nové situaci ještě nestihli přizpůsobit! Chuť cukrů a tuků je pro nás návyková. Máme-li vyváženou stravu a nehladovíme, zkonzumujeme jich dostatečné množství na pokrytí našich potřeb i bez nezdravého mlsání. Cukry obsahuje ovoce, pečivo, med...
Tuky najdeme v mase a semínkách.
Dobrou zprávou je, že si na úbytek cukrů a tuků po čase zvykneme. Když omezíme přísun sladkostí a tučných jídel, naše tělo se přizpůsobí a „mlsná“ už nás tolik honit nebude. :-)
Agrant - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz