Každý pátý obyvatel metropole používá k dopravě po Praze alespoň jednou za měsíc jízdní kolo. Na bicyklu tak jezdí asi 250 tisíc lidí. Překvapivě vysoké číslo odhalil nedávný průzkum. Příznivci zdravé, levné a rychlé dopravy si ale také hodně stěžují. Nejvíce jim vadí nebezpečný a příliš hustý provoz. Druhou největší překážkou většího rozvoje cyklistické dopravy je nedostatečná síť komunikací vhodných pro cyklisty a nemožnost bezpečně uložit kolo v cíli cesty. Výzkumu se účastnilo 988 lidí ve věku od 15 do 69 let.
„Výsledek průzkumu ukazuje poměrně rychlý nárůst počtu lidí, kteří užívají jízdní kolo pravidelně k dopravě po městě. V letním období vykonají Pražané na kole 2,6% všech svých cest,“ komentuje výsledky průzkumu Pavel Rusý z agentury GfK, která zpracovala nový výzkum na objednávku Technické správy komunikací a pražského magistrátu.
Jen každý desátý Pražan, který jezdí nebo by chtěl jezdit po městě na kole, si myslí, že magistrát udělal v posledních pěti letech dost pro rozvoj cyklistické dopravy. Podle Michala Křivohlávka tak nový průzkum potvrzuje výhrady, které vznáší iniciativa Auto*Mat.
„Pražanům nejvíce vadí, že magistrát nijak neomezuje automobilový provoz v centru města, ulice jsou nebezpečné a cyklisté se musejí proplétat mezi kolonami aut. Metropole také nemá ucelený systém cyklistických tras a stezek, ani o jeho vytvoření výrazně neusiluje. Výstavba stezek na okraji města sice vypadá hezky ve statistikách, ale pro každodenní cesty do práce, do školy, na nákupy a za zábavou má malý význam,“ řekl mluvčí Auto*Matu Křivohlávek.
Podle agentury GfK by dalších 18% Pražanů, tedy asi 162 tisíc lidí, rádo jezdilo po městě na kole, kdyby k tomu byly vhodné podmínky. Celkem by tak kolo mohl jako dopravní prostředek pro některé ze svých cest používat téměř každý druhý obyvatel metropole.
Tři čtvrtiny osob, které použily bicykl pro dopravu po Praze alespoň jednou ročně, si stěžují na to, že v cíli svých cest nemají kolo kde bezpečně odložit. Ve městě je nedostatek cyklistických stojanů, zaměstnavatelé ani školy s ukládáním kol ve svých budovách většinou vůbec nepočítají. Lidé se proto bojí krádeže a na kole raději nejedou.
Nejfrekventovanějším způsobem dopravy po Praze nadále zůstává veřejná hromadná doprava. Průzkum přitom dokazuje, že nárůst počtu lidí na kolech nevede k úbytku cestujících v metru, tramvajích a autobusech. Naopak – s nárůstem využití cyklistické dopravy mírně roste využití veřejné dopravy, zatímco výrazněji klesá využití auta pro dopravu po Praze.
„Pokud bude v ulicích více kol, povede to k celkovému zklidnění automobilového provozu. To druhotně přiláká další lidi k využívání cyklistické dopravy. Zrychlí se také tramvaje a autobusy. Lidem se pak vyplatí vystoupit z auta a jet na kole, použít veřejnou dopravu nebo jít pěšky. Pomůže to ale i uživatelům aut, neboť Praha bude výrazně průjezdnější. Je tedy i v zájmu motoristů zlepšovat podmínky pro cyklistickou dopravu v Praze, “ říká Pavel Rusý z agentury GfK.
Lidé by uvítali možnost kombinace cestování na kole a veřejnou dopravou. To je dnes možné pouze v metru, v jehož vagonech je povoleno převážet kola, a ve vlacích Pražské integrované dopravy. Velkým nedostatkem ale je, že u stanic metra ani u nádraží není kola kde bezpečně uzamknout, což značně komplikuje přesedání z kola na metro či na vlaky a naopak. Tato kombinace různých druhů dopravy je přitom běžná v řadě metropolí západní Evropy.
„Rozvoj šetrných forem dopravy stále není politickou prioritou. V Praze zatím vítězí lobby velkých stavebních firem, ožívají betonářské projekty ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, zatímco moderní a mnohem levnější alternativy se prodírají k realizaci velmi pomalu a obtížně,“ uzavírá komentář iniciativy Auto*Mat k dopravnímu výzkumu Michal Křivohlávek.