Pěstujeme vlastní biozeleninu 2

Chcete si vypěstovat doma biozeleninu? Je to možné, a to dokonce i v případě, že nemáte zahrádku. Můžete si pěstovat zeleninu doma v květináčích, ale daleko větší možnosti samozřejmě nabízí vlastní malá zahrádka za domem.

Kde pěstovat

Na existujících květinových záhonech

Pokud již máte květinovou zahradu, můžete zauvažovat o nahrazení některých (či všech) neprodukčních rostlin, užitkovými plodinami k pěstování potravin.

Lepší je však nečinit radikální změny a pěstovat zeleninu spolu s květinami, jež přitahují užitečný hmyz a svou vůní odpuzují nežádoucí návštěvníky – „škůdce“. Smíšená zahrádka obvykle velmi dobře prospívá a pěkně vypadá.

Na nových záhonech – na místě trávníků, betonu či dokonce garáže

Chceme-li zbudovat záhon zcela od nuly máme několik možností:

1. způsob: Vytvoření zvýšeného vrstveného záhonu: 

 - na dno záhonu pečlivě umístěte husté králikářské pletivo (pozn.doporučujeme tuto zdánlivou drobnost nepodceňovat, neboť vysoké záhony jsou vyhledávaným domovem hlodavců, kteří pěkně trpělivě vyčkají zralosti vašich výpěstků a pak je přes noc bleskurychle sklidí J ), pokračujte tlustou vrstvu vlhkého novinového papíru (plnou igelitovou tašku na každý čtvereční metr);

- na noviny položte 20 cm vrstvu „vycpávky“ z uschlých stonků hrachu či vojtěšky (obsahují větší množství dusíku než sláma z obilí); 

- následně dodejte směs krve a kostí (která opět dodá dusík) případně organických hnojiv podle vašich možností (nejvhodnější je slepičí trus, který má nejvyšší obsah dusíku) - asi 250 g/m2;

- přidejte 10 cm vrstvu suché trávy či stonků hrášku (budete potřeba několik koleček)

- na vrch přidejte ještě trochu hnojiva; 

- poslední vrstvou je kvalitní, prosetý kompost hluboký několik centimetrů, do nějž lze již zasadit sazeničky. Je možné ještě přidat mulč dobře zalévejte, neboť zvýšený záhon je umístěn nad hladinou spodní vody a rychleji se vysuší.

2. způsob: Na podzim pokryjte zem (třeba trávník, nebo jakoukoliv zem, která není vysloveně vyplavená a kamenitá) kartonem či tlustou vrstvou novin. Ujistěte se, že se kartony dobře překrývají, takže plevel pod nimi nebude mít šanci prorůst na světlo, přidejte nejméně pěticentimetrovou vrstvu hnoje hospodářských zvířat (např. slepičí trus) a překryjte vrstvou slámy. Přes zimu ponechte půdní organizmy pracovat. Na jaře najdete ještě zbytky slámy, ale hnůj a vrstva papíru pod nimi se proměnila na bohatou půdu. Několik dnů před sázením odstraňte slaměnou mulčovací vrstvu a nechte půdu vyhřát, zároveň tak odstraníte možný úkryt pro slimáky. Pokud někde zbývá ještě karton či papír zasaďte sazenici skrz něj.

3. způsob: Vykopejte část trávníku a položte travou do země. Vytrhněte víceleté plevele jako šťovík, bodlák a pýr. Nejvhodnější doba pro tuto úpravu zeminy je nejspíše na podzim, neboť zimní deště pomohou k rychlému rozkladu trávy. Pokud budete tento postup aplikovat na jaře nebo v létě je třeba půdu dobře navlhčit a nechat trávu rozkládat alespoň čtyři týdny před prvním sázením.

Umístění květináčů (či nádob k pěstování) a záhonů

Síla a růst rostlin bude záležet na intenzitě slunečního svitu, které se jim dostane. Nesnažte se pěstovat zeleninu na zastíněné severní či západní straně vašeho domu. Abyste mohli produkovat potraviny po celý rok musíte nalézt místo, kam slunce dosahuje i v zimě a právě tam umístit svou zahradu. Také zajistěte, aby vaše zahrada byla chráněna proti chladným zimním větrům pomocí větrolamu ze stromů, či keřů či pomocí plotu či treláže.

Záhony mohou mít jakýkoliv tvar, pokud nebudou širší než 1,2 metru snadno dosáhnete na jakékoliv místo v záhonu, aniž byste na něj museli šlapat. Což zabraňuje zhutňování půdy. Úzké záhony jsou vhodné pro zeleninu vyžadující časté ošetření a sběr, do širokých záhonů zase sadíme plodiny s dlouhým vegetačním obdobím a jednotnou dobou sběru (např. cibule, řepa, brambory atd.).

Pozn. v permakultuře jsou také navrhovány záhony dle přírodních tvarů tak aby se maximalizovalo využití prostoru, příkladem je např. záhon tzv. klíčová dírka, kde je využito maximální množství prostoru a je využito pozitivního vlivu jednotlivých plodin na své sousedy.


Čtěte také první díl:
Pěstujeme vlastní biozeleninu 1