Každá skupina má pro svá tvrzení řadu pravdivých argumentů, často však dochází ke zmatení běžného spotřebitele, který neví, k jakému názoru se přiklonit. Kde je tedy pravda? Můžeme říci, že někde uprostřed. Biopotraviny mají svá nezvratná pozitiva, ale také některé nedostatky, o kterých se výrobci při jejich propagaci nezmiňují. Zároveň už v dnešní době existuje v souvislosti s biopotravinami řada mýtů.
Můžeme říci, že rok od roku roste povědomí lidí o biopotravinách i zájem o ně. Zatímco v roce 2005 se v ČR prodávalo asi 2000 druhů biopotravin a Češi za ně utratili 350 milionů korun, v roce 2006 už to bylo více než 700 milionů. Přesto za biopotraviny utrácejí Češi méně než ostatní Evropané – zhruba 30 Kč za rok, naproti tomu Rakušané asi 800 Kč. Většina biopotravin se přitom dováží.
Co jsou biopotraviny?
Výraz biopotraviny je často zaměňován s pojmem bioprodukty. Biopotraviny jsou potraviny rostlinného nebo živočišného původu vyrobené z bioproduktů vypěstovaných na ekologicky hospodařících farmách. V ekologickém zemědělství jsou tedy získávány bioprodukty, ze kterých se biopotraviny vyrábí, přičemž bioproduktem mohou být obiloviny, ovoce, zelenina, vejce či živá zvířata. Například pšenice vypěstovaná na ekofarmě je bioprodukt a z ní vyrobený chléb je biopotravina.Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, které dbá na životní prostředí a na pohodu chovaných hospodářských zvířat podle těchto zásad:
- zvířata jsou chována přirozenými způsoby s možností výběhu nebo pastvy, neuvazují se;
- zakázány jsou hormonální přípravky, růstové hormony a preventivní používání antibiotik;
- hnojí se jen kompostem a hnojem, nepoužívají se průmyslová hnojiva a pesticidy;
- při pěstování se nepoužívají geneticky modifikované organizmy (GMO);
- zachovává se čistota půdy a kvalita podzemních i povrchových vod;
- produkty jsou označeny ochrannou známkou BIO.
Jaké jsou zásady produkce biopotravin?
- jsou zpracovány z kontrolovaných výrobků ekologického zemědělství (bioproduktů);- neobsahují syntetická barviva, aromatické a konzervační látky, ochucovadla, emulgátory a další cizorodé přísady;
- při jejich výrobě se nepoužívají nepovolené postupy (například ionizační záření, ztužování tuků vodíkem, bělení);
- neobsahují geneticky upravené organizmy (GMO);
Zemědělec, který chce dodávat na trh bioprodukty, musí svoji ekofarmu přihlásit do systému evidence a kontroly. Nejméně jednou ročně je kontrolován, zda nepoužívá chemické prostředky a umělá hnojiva a zda jsou hospodářská zvířata chována a krmena ekologicky. Certifikát dostane až po uplynutí přechodné doby, ta trvá asi 3 roky. Při nesplnění podmínek může být pokutován nebo dokonce vyřazen ze systému ekologického zemědělství.
Autorka: doc. Ing. Jana Dostálová, CSc.
členka Fóra zdravé výživy
www.fzv.cz